Minulý týden skončila příležitost hlasovat pro nominované příkladné podniky památkových obnov, restaurování, záchran a objevů v soutěži o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro – „Památky děkují“.
Je tedy prostor – aniž by nás někdo podezříval z nestrannosti – představit si projekt, který za Prahu nominovalo zdejší územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Na cenu NPÚ v kategorii Objev, nález roku jsou nominovány Archaia Praha, zastoupená archeology Vojtou Kašparem a Martinem Vyšohlídem, a Penta Real Estate a jejich archeologický odkryv gotické Horské brány a opevnění v Praze. Už jenom proto že jsme naleziště počátkem června 2021 krátce navštívili s fotoaparátem.
V areálu Masarykova nádraží při Hybernské ulici byly odkryty a zdokumentovány součásti novoměstského gotického opevnění Prahy a základy Horské brány. Akce proběhla v rámci přípravy developerského projektu s plánem plochu zastavět. Památku se podařilo nejen identifikovat a zdokumentovat, ale také zakonzervovat pro budoucnost.
Oblast Masarykova nádraží v posledních letech prochází rozsáhlou proměnou. Archaia Praha zde situaci dlouhodobě sleduje a v roce 2018 provedli její pracovníci zjišťovací sondáž, jejímž cílem bylo ověřit přítomnost a stav dochování předpokládaných základových zdiv novoměstského opevnění. Odhaleno bylo zdivo jižní věže gotické brány a část bastionu barokního opevnění. V roce 2021 pak proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, který částečně odkryl základy gotické Horské brány a mnoho dalších objektů a situací, včetně reliktů barokního bastionu č. XXIII sv. Mikuláše.
Středověké novoměstské opevnění bylo vybudováno v letech 1348 – 1350 Karlem IV. Základ opevnění tvořila masivní zeď z lomového kamene o síle 180–240 cm, bez parkánové zdi. Dosahovala průměrné výšky 10 metrů a z vnitřní strany byla zpevněna systémem dovnitř otevřených hranolových věží, které stály v nepravidelných rozestupech od sebe.
Jednou ze čtyř bran v systému opevnění byla Horská brána, jejíž základy byly v roce 2021 částečně odkryty a zdokumentovány. Tvořily ji dvě hranolové věže obdélného půdorysu a mezilehlý průjezd. Severní věž však neměla přísně pravoúhlý půdorys, ale spíše lichoběžníkový, se západním a východním obvodovým zdivem ukloněným k severovýchodu. Tím se poloha severní věže nejspíše přizpůsobovala dalšímu průběhu hradby. V nároží severní věže zůstal dochován jediný pískovcový kvádr – nejnižší nadzemní článek vnějšího ostění brány se stopami obrusu od kol projíždějících vozů. Od brány vedla ven z města kvalitně dlážděná silnice. Překvapujícím zjištěním byla absence hradebního příkopu v prostoru před vlastní bránou. Horská brána byla z větší části zničena v závěru třicetileté války (1648).
Na základě učiněných nálezů došlo za úzké spolupráce společnosti Archaia Praha, investora, NPÚ – ÚOP v Praze a pražského magistrátu k úpravě chystaného developerského projektu, aby míra nevratných zásahů do dochovaných základových zdiv byla co nejmenší. V průběhu výzkumu částečně odkrytá a zdokumentovaná zdiva tak byla posléze překryta ochrannou vrstvou a opět zahrnuta zeminou. Nadále tak zůstanou zachována pod základovou deskou novostavby a pod vozovkou přilehlé komunikace.
Ochrana dochovaných základů gotické Horské brány a v neposlední řadě i obezdění barokního bastionu sv. Mikuláše je příkladem dobré praxe archeologické památkové péče. Velmi úzká koordinace postupu s orgány památkové péče zde vyústila v zachování nálezů a v kompromisní řešení, které minimalizovalo zásahy do nejcennějších částí odkrytých pozůstatků novoměstských hradeb.
Vedle odkryvu Horské brány nominovalo NPÚ – ÚOP v Praze na ceny Patrimonium pro futuro celkovou obnovu zahradního schodiště zámku Troja a televizní magazín Z metropole za jeho osvětový význam.
Zdroj: Národní památkový ústav – ÚOP v Praze
