V rámci tradičního novoročního koncertu, který pořádá Spolek břevnovských živnostníků, vystoupíte v Břevnovském klášteře. Co tentokrát chystáte?
Jako tradičně chceme navázat na sváteční atmosféru. Sbor zazpívá plno krásných vánočních melodií a já jsem společně s varhaníkem Pavlem Svobodou vybral pár barokních skvostů, které každý posluchač klasické hudby jistě zná. Když to celé zamícháme, bude na světě krásný koncert. Diváci ho celý uvidí na plátně umístěném před oltářem a k zahřátí se bude u pokladny rozdávat horký punč.
Má pro vás Břevnovský klášter nějaké speciální kouzlo?
I když žiji celý život na rozhraní Prahy 1 a Prahy 6, nikdy pro mě Pražský hrad neznamenal tolik co Břevnovský klášter. Pro mě je toto místo kulturním centrem Prahy 6 a věřím, že ho tak v budoucnu budou vnímat všichni obyvatelé šestky. Velice rád chodím do kláštera i pouze na rodinné procházky a vždy myslím na to, co by se v tomto krásném prostoru dalo zrealizovat.
Šestce schází kulturní prostor
Kde v Praze 6 jste ještě hrál? Máme tady nějaký pěkný koncertní sál?
To je dobrá otázka. Vlastně nemáme. Na to, jak jsme výjimečná pražská čtvrť s tolika obyvateli, mě v podstatě žádný jiný kulturní prostor nenapadá. Je to smutné, ale jinde jsem na Praze 6 nehrál.
Kde se vám zatím hrálo nejhůř a proč?
Když tak pátrám v minulosti, nejhorší byl nejspíš Český Krumlov, kde jsme měli se Symfonickým orchestrem hrát open air a všichni věděli, že by měla přijít velká bouřka. Nikdo si to však nechtěl připustit, a tak jsme hráli na pódiu co nejdéle. Poté ale během pár vteřin nastala taková apokalypsa, že plno smyčcařů mělo zničené nástroje. Napršelo do klavíru, do zvonkohry a neměli jsme kam utéct kvůli vytopeným stanům, kde jsme si nechali oblečení. Asi si dovedete představit, jak jsem poté ocenil suché prádlo.
Vydáváte se často koncertovat po světě. Jak se postaráte o to, aby nástroj nepřišel k úhoně?
Já mám nenáročný nástroj. Trubka snese kromě mrazu v podstatě všechno. Traduje se, že vojenské hudby, které čekají na letišti na státní návštěvu, mají často problém se zamrzáním pístů. Takže oproti dřevěným nástrojům máme v tomto směru velkou výhodu. Samozřejmě že do zavazadlového prostoru v letadle bych nikdy svůj nástroj nedal.
Trubka se schovala do peřin
A stalo se vám někdy něco „strašného“?
Pamatuji si, že jsem jednou doma vyklepával peřiny, ve kterých se z nějakého důvodu schovávala moje stříbrná trubka. Můj rychlý pohyb ji tak roztočil, že vyletěla na radiátor a nástrojař měl pak plné ruce práce.
Musíte o trubku nějak zvlášť pečovat?
Je potřeba ji jednou za měsíc zevnitř pečlivě vyčistit a všechny „cuky“, jak my říkáme všem těm kolínkům, pečlivě promazat.
A je nějaká značka nebo druh trubky, po které touží každý trumpetista?
V americkém Denveru dělá trubky na zakázku David Monette a jsou to opravdu umělecká díla, často vykládaná drahými kameny a zdobena okrasnými plechy. Jelikož mají tyto nástroje velice specifický zvuk, nejsou pro moji práci vhodné. Z devadesáti procent je používají jazzoví trumpetisté.
Kolik nástrojů doma máte?
V mém běžném profesionálním životě používám zhruba deset trubek, každá má jiné ladění a také jiný zvuk. Skladatelé je často ve svých partiturách komponují jako třeba křídlovku, kornet, pikolo trub ku a podobně. Na ty všechny musím umět hrát.
A kolik trubek jste už v životě vyzkoušel?
Upřímně nemám představu, ale bude to v řádu stovek.
Vánoce jsou za pár dní. Jaké jsou ty vaše?
Můj vztah k Vánocům je velmi kladný. Jako asi každý se ani já už nemohu dočkat. Letos se například moc těším, že mi manželka dovolí uvařit rybí polévku.
Co si přejete do nového roku?
Mým přáním je, aby nové zastupitelstvo na Praze 6 vládlo rozumně a bydlelo se u nás všem kvalitně a hlavně klidně. A kdyby to šlo, zkusil bych třeba jeden den bez aut.
