Společně se Spolkem břevnovských živnostníků připravujete další ročník novoročního koncertu v Břevnovském klášteře. Co bude na programu?
Letos jsme s varhaníkem Pavlem Svobodou zařadili na program koncertu českou renesanční a barokní hudbu. Můj pan profesor Vaigl mi kdysi na konzervatoři upravil Michnovu Loutnu českou. Ta se do břevnovského chrámu výborně hodí. Dále pak zazní díla kroměřížského rodáka, barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského. Napsal mnoho skladeb pro trubku a trombony a k trubce v Čechách neodmyslitelně patří.
Chybět nesmí pevná vůle
Pro vás nejspíš klášter hodně znamená, vracíte se sem na novoroční koncerty, na šestce žijete, a navíc zde pořádáte mezinárodní masterclass pro výuku hry na trubku a trombon. O co jde?
Asi s postupujícím věkem mám chuť vytvořit něco, co by přesahovalo rámec mého hlavního interpretačního zaměření. Mistrovské kurzy v Břevnovském klášteře jsem měl v hlavě již delší dobu. Budou v létě příjemným oživením tohoto výjimečného prostoru. Asi kolem dvaceti trumpetistů a trombonistů, převážně ze zahraničí, zde bude trávit čas studiem, cvičením a koncerty. Pevně doufám, že se nám podaří v mezinárodním měřítku co nejlépe ukázat, jak dobře se u nás máme. Celý komplex kláštera s hotelem, restaurací a hlavně Vojtěškou nabízí úžasný komfort i pro náročné studenty. Rád bych vytvořil pro budoucí generace studijní projekt, který se bude těšit oblibě a který bude příjemným i přínosným zážitkem pro všechny zúčastněné.
Co nesmí chybět hudebníkovi, předpokládám, že talent, ale i vůle a co dál?
Jak já říkám, hlavně pevná vůle. Musíte celý život cvičit a cvičit, o sobotách, nedělích, svátcích i dovolených. Nikomu z posluchačů nemůžete po nevydařeném koncertě vysvětlovat, že jste nemohl cvičit, protože jste byl na výletě s rodinou a podobně. To je bohužel velké břemeno. Nátisk se musí stále udržovat. Další věc je načasování formy na dané koncerty. Je to trochu alchymie. Ke všemu tomu musíte mít v životě štěstí… jako asi každý.
Každé menší zaškobrtnutí vás prozradí
A musí mít trumpetista ještě něco navíc?
Musí být trochu exhibicionista s kapkou namyšlenosti. Trubka je nástroj vždy slyšitelný a každé menší zaškobrtnutí vás prozradí. Proto je nutné věřit si, nebát se a hrát vždy a za každou cenu na maximum.
Jsou chvíle, kdy se vám nechce cvičit? Jak je překonáváte?
Samozřejmě jsem občas docela líný. Ráno mám těžkou zkoušku s orchestrem, odpoledne prožívám logistický rodinný šrumec, a když už toho mám dost, obléknu si boty a bundu a jedu cvičit do ladírny Obecního domu. A tak je to pořád. Někdy už mě to docela zmáhá, ale koncert se neptá.
Blíží se konec roku, jaké máte plány na rok 2020?
Na rok 2020 se opravdu moc těším. Mám v plánu úžasné koncerty různě po Evropě i na našich domácích větších festivalech. Také Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, ve kterém působím, přivítá zahraniční soubor deseti trumpetistů Ten of The Best, jehož jsem členem. Společně s ním zahrajeme vánoční program na koncertech abonentní řady FOK. Na to jsem se těšil několik let. Jazz a klasika v duchu Vánoc.
