Velkou nevoli způsobilo rozhodnutí města přestavět areál Svatošských skal. Krásný kout přírody si zachovává původní ráz, což by se podle záměru Karlovarského kraje mělo změnit. Současnému nájemci končí smlouva za devět měsíců. V současné podobě si tedy bude možné užít „Svatošky“ možná naposledy…
V březnu se veřejně projednávala studie revitalizace volnočasového areálu Svatošské skály. „Hlavní kámen úrazu se zdá být způsob jednání. Na veřejném jednání současný provozovatel Karel Jelínek vyčetl prezentujícím, že málo respektují charakter místa a nevyužili jeho 10 let zkušeností s provozem. Což možná ani nebyl původní záměr, ale nešťastné to rozhodně je. Je zřejmé, že některé investice jsou potřeba: zdroj vody, čistička té odpadní, oprava některých objektů. A jak bylo řečeno přímo na místě – nejlépe, když podáte písemné připomínky ke studii a ta bude podle nich upravena. Ostatně takový postup je správný, od toho veřejné projednání je,“ uvedl Bohdan Vaněk z Pirátů.
Architekti bez vztahu k místu
Studie představila zcela novou podobu Svatošek, což se nelíbí současnému nájemci Karlu Jelínkovi: „Především z celé akce vzešlo to, že zadání studie bylo variantní, zhotovitelé studie, dva mladí architekti z daleka, bez jakékoliv bližší znalosti našeho kraje, místní historie, reálií a především bez pokory k historii místa a sebemenší praktické zkušenosti s jeho provozem, měli ve studii zpracovat více variant, co s areálem,“ uvádí Karel Jelínek.
Podle něj již proběhl od kraje výběr a jednání v Lokti nebylo o tom, aby se veřejnost vyjádřila k tomu, kterou variantu preferuje: „Veřejnosti nebyla představena kompletní práce architektů, nebyla představena např. levná varianta s maximálním zachováním stávajícího. Ne, v tichosti za zády občanů, a co hůře, patrně i za zády rady a zastupitelstva Karlovarského kraje už proběhl jakýsi výběr. Moudrý úředník ušetřil veřejnosti dilema a vybral tu “správnou” variantu za 105 milionů,“ řekl Jelínek.
Bez koní
Nová podoba Svatošek by měla být bez koní, za kterými sem mnoho dětí jezdí: „Do areálu jsme přišli s koňmi kvůli kroužku, táborům a programům pro děti s koňmi. Nebudou koně, nebude Dětský ráj a o to jde. Záminka, proč v Dětském ráji nemohou být koně, je jednoduchá a architekt Pech při její prezentaci těžko skrýval výsměch. Koňské ohrady (klacek v zemi a elektrická páska) by mohly bránit průtoku řeky Ohře v případě povodně. Až jednou za 500 let přijde povodeň, páska z ohradníku by ucpala řeku a strhla karlovarské mosty. Je to sice směšné a hloupost, ale architekt se tváří, že de jure se nedá nic dělat. Povodí Ohře nás nikdy neupozornilo, že bychom ohrožovali záplavovou zónu, neupozornili prostě proto, protože nic takového neděláme. Údolí a stoupající a klesající vodu známe a těch několik laviček bychom při povodni uklidili na bezpečné místo. My jsme tam opravdovou povodeň zažili, ale naše zkušenosti nikoho nezajímají,“ prohlásil Karel Jelínek.
Jelínek dodává: „Dětský ráj jsme vytvářeli tak, aby se i ti, kteří na tom nejsou nejlépe, matky samoživitelky nebo důchodci, cítili jako na místě, které jim patří a které není o penězích. Kde je to prosté, čisté a ze všeho nejvíce vyniká půvab a kouzlo krajiny, řeky, tajuplných lesů a skal. Nebylo třeba utrácet 500 tisíc za studii, jak místo otevřít veřejnosti. To jsme pro přece pro veřejnost již před deseti lety udělali s velkým osobním a finančním rizikem. Pronajali jsme od státu zaniklý zpustošený areál, otevřeli věčně zamčenou bránu, sundali nápis zákaz vstupu a dělali vše proto, aby se lidem a hlavně dětem u nás líbilo.“ Případ budeme i nadále sledovat.
Zdroj: Michaela Kadlecová
