Velký sedlčanský hudební svátek otvírá již tradičně soubor Severočeského divadla z Ústí nad Labem, tentokrát operetou Netopýr Johanna Strausse mladšího. Festival připomínající skladatele Josefa Suka pokračuje v období od jara až do podzimu a zahrnuje další koncerty, divadelní představení a výstavy, jejichž vždy aktuální prezentaci lze najít na webu sedlcansky-kraj.cz v sekci Kalendář. Za zmínku stojí vystoupení Ústřední hudby AČR v dubnu, květnový koncert skupiny Čechomor a zářijový koncert pěvecké hvězdy Evy Urbanové za doprovodu Moravského klavírního tria.
Koncerty se v rámci festivalu pořádají v Kulturním domě Josefa Suka, v rytířském sále na zámku Červený Hrádek a v křečovickém kostele. Součástí akce je pietní akt u muzikantova hrobu. K hudební části se přidružily výstava obrazů, ochotnická představení a pochod ze Sedlčan do Křečovic nazývaný „Sukovou stezkou“.
Rodák z Křečovic
Hudební skladatel a houslista Josef Suk, žák a zeť Antonína Dvořáka, se narodil 4. ledna 1874 v Křečovicích u Sedlčan. Na veřejnosti poprvé vystoupil v osmi letech v sedlčanském hostinci U Zlaté koruny. Housličky, na něž tehdy hrál, jsou dnes součástí expozice Sedlčanského muzea. V 11 letech začal Suk studovat Pražskou konzervatoř a po jejím absolvování byl umělecky činný jednak v proslaveném Českém kvartetu, jednak jako hudební skladatel.
Zprvu osobitě lyrizoval Dvořákův vliv, později postupně dospěl k náročnému progresivnímu stylu. K jeho největším dílům patří hudba k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena a čtyři symfonická díla velké duchovní hloubky, která složil po předčasné smrti své ženy. Jako druhý houslista Českého kvarteta s ním až do roku 1933 absolvoval po světě na 4000 koncertů. Josef Suk zemřel v roce 1935 v Benešově a je pochován v rodných Křečovicích, kde v domku, v němž po velkou část svého života žil, je jeho památník.
Josef Suk si Sedlčansko oblíbil
Sedlčany považoval Josef Suk za svůj druhý domov. V hostinci U Zlaté koruny absolvoval v osmi letech své první veřejné vystoupení a v sousední budově se dnes nalézá městské muzeum, kde mají v Sukově síni kromě jiných zajímavostí a památek dokonce vystaveny housličky, na něž Suk jako malý hrál. Skladatelovo jméno nese také jedno sedlčanské náměstí, každoroční pochod, známý hudební festival s bohatou tradicí i zdejší kulturní dům, v jehož foyer visí Sukův bronzový reliéf od Břetislava Bendy a před budovou stojí busta z dílny Václava Bejčka. Větších poct se žádné jiné osobnosti na Sedlčansku nikdy nedostalo – tak moc si tu Suka oblíbili a váží si jej nejen jako skladatele a hudebníka, ale také jako člověka, který se do srdcí svých současníků zapsal i svým charismatem.
A na Sedlčansku také tvořil
„Jsem zde opravdu živ, jenom zde jsem tvořil. Cesta z Křečovic do Sedlčan, cesta ze Sedlčan k Svatému Jánu by mohla mnoho vyprávět, jak povstávalo a jak vyrůstalo moje dílo,“ vyznal se k Sedlčansku virtuos na sklonku svého života. Však také onu cestu turisté už ve 30. letech minulého století řádně vyznačili a nazvali Sukovou. Ze Sedlčan vás zavede buď severně podél potoka Mastníka přes Paseky a Zhorný do Křečovic, nebo jižně na Pořešice, Bláhovu Lhotu, Krašovice až k rozhledně na Onom Světě.
