Milenky mocných byly vždy vděčným tématem klepů prostého lidu. I Sisi našla pro císaře svůj záskok

21.4.2019
Karel Dudek
Další fotky

Milenky mocných byly vždy vděčným tématem klepů prostého lidu. Králové a císařové tím sestupovali ze svých trůnů vznešenosti, a v očích poddaných je to jaksi zlidšťovalo. Mluvilo se o nich na jarmarcích, po krčmách, i v soukromí. Tato nevinná zábava byla mocnými tolerována. Tedy, těmi rozumnými, a pokud nepřesáhla míru jejich ješitnosti. Nebudeme pro příklady chodit daleko. Kníže Oldřich a pradlena Božena u potoka. Příliš dávno? Tak tedy Přemysl Otakar druhý a jeho milenka a matka jeho dětí Anežka z Kuenringu. Bylo to často kruté k manželkám, ale dynastický zájem měl přednost.

Zpočátku to byl prvořadý zájem mít následníka, co pány na trůnech vedlo k porušování církevní svátosti. Milenky tajné, milenky veřejné. Jindřich VIII. na anglickém trůnu to bral z gruntu. Aby nemusel zapuzeným manželkám dávat odstupné, rovnou je nechával popravovat. Manželky tiše trpící, s pokorou snášející hluboké ponížení, manželky odcházející poslušně do kláštera. My se budeme věnovat světlé výjimce, dá-li se to tak říci. Dějiny, a to docela nedávné, znají případ, kdy manželka sama strčila milenku svému muži do postele. Tou manželkou byla císařovna Alžběta Rakouská, s přezdívkou Sisi, a tím manželem nám dobře známý František Josef I.

Moudrá císařovna milenky svého muže tolerovala. Dokázali byste totéž?

Co k tomu Sisi vedlo? Její povaha, co jiného. Vyrůstala v prostředí volnosti a svobody. Dvorskou etiketu ovládala stejně dobře, jako jízdu na koni nebo plavání. A pak se sedmnáctiletá dívka ocitla na rakouském trůnu. Zkostnatělá španělská škola, ceremoniály, které nepřipouštěly sebemenší odchylku. Slídivá tchyně a upjatý manžel, pro kterého byl stůl s lejstry větším vzrušením, než jeho žena.

I Sisi měla svoje vrtochy. Byla posedlá tím, co bychom dnes nazvali, zdravým způsobem života. Deptala svoje dvorní dámy pěšími výlety, které svou délkou připomínaly vojenská cvičení. Nakonec zvolila zlatou střední cestu. Začala být nemocná. Příznaky jejích chorob se však přímo úměrně zmenšovaly s její vzdáleností od Vídně. Nicméně neztratila pud sebezáchovy. Bylo nutné najít pro manžela náhradu, aby jako muž tělesně nestrádal. Tou náhradnicí byla tehdejší vynikající vídeňská herečka, Kateřina Schrattová. I ona byla vdaná. Její manžel, uherský šlechtic a diplomat v císařských službách, byl však spokojen, obliba u dvora mu byla milejší, než parohy od císaře pána.

FOTO: Kateřina Schrattová

Kateřina Schrattová - Kateřina Schrattová na jevištiKateřina Schrattová - Kateřina Schrattová v civiluKateřina Schrattová - Kateřina Schrattová v inscenaci Oldřicha DaňkaKateřina Schrattová - František Josef I.Kateřina Schrattová - Císařský pár na filmovém plátně
Další fotky
Kateřina Schrattová - KnihaKateřina Schrattová - Císařovna Alžběta, Sisi

Kateřina se narodila 11. 9. 1853. O generaci mladší žena upoutala císařovu pozornost v moravské Kroměříži. Zde, v srpnu roku 1885, proběhlo setkání Františka Josefa s ruským carem Alexandrem III. Car se chorobně bál atentátů a tak, aby se na zámku nenudil, nechal jeho hostitel přivézt vídeňské divadlo za ním. Stárnoucímu panovníkovi padla mladá a krásná herečka do oka a Sisi to vycítila. Neztropila však manželovi žárlivou, hysterickou scénu. Naopak. Všechno zařídila tak, aby se císařova pozornost v jistých otázkách obrátila správným směrem.

Milenecký vztah mezi herečkou a císařem vydržel neskutečných třicet let. Přežil nejen smrt korunního prince Rudolfa, ale i vraždu samotné Sisi, kterou si našel pilník italského anarchisty. Kateřina Schrattová zůstala císařovou společnicí až do jeho smrti v roce 1916. Přežila ho o mnoho let a zemřela 17. 4. 1940 ve Vídni. I přes nabídky astronomických částek nikdy nic o svém vztahu neprozradila a nenapsala ani řádek pamětí.



Nepřehlédněte