„Ukončení provozu Lázeňského domu Mercur bylo nutné z důvodu vysoké finanční náročnosti na investice a opravy, a to jak do budovy samotné, tak do vybavení. K dalšímu ekonomickému provozu by byla nutná investice do vlastní kuchyně a jídelny, neboť Lázeňský dům Mercur nedisponuje stravovacím provozem, a stravování je nutno zajišťovat komerčně u třetího subjektu. Náklady na jejich vybudování jsou enormní, v roce 2017 vycházela kalkulace potřebné celkové rekonstrukce na částku ve výši 300 milionů korun. Bez nutnosti těchto výdajů (a odpadnutí nákladů na provoz Lázeňského domu Mercur) bude moci Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra využít rozpočet pro zkvalitnění poskytované lázeňské péče v ostatních lázeňských domech, včetně náročnějších investic do budov a vybavení,“ uvedl pro Náš REGION Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Vzdálená možnost stravování
Ministr vnitra Jan Hamáček v odpovědi na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka vysvětlil, že je nutné konstatovat, že „v rámci zadávacích řízení, vyhlašovaných Zařízením služeb pro ministerstvo vnitra na dodavatele stravy, se v posledních letech hlásil vždy jeden uchazeč, u něhož je docházková vzdálenost 2,5 km“. „Takto vzdálené stravování je samozřejmě klienty značně kritizováno. Nadto kromě výdajů v podobě nákladů za stravování hradí Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra služby spojené s městskou hromadnou dopravou do objektu stravování a zpět,“ dodal. V roce 2017 činila podle jeho slov kalkulace potřebné celkové rekonstrukce částku ve výši 300 milionů korun. „Bez nutnosti těchto výdajů (a odpadnutí nákladů na provoz Lázeňského domu Mercur) bude moci Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra využít rozpočet pro zkvalitnění poskytované lázeňské péče v ostatních lázeňských domech, včetně náročnějších investic do budov a vybavení,“ uvedl.
Snižování počtu zaměstnanců
Dalším důvodem k ukončení provozu lázeňského domu je podle něj požadavek na snižování počtu zaměstnanců, kdy vláda rozhodla o snížení počtu systemizovaných míst u příspěvkových organizací o tři procenta, což u Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra činí 30 z celkového počtu 975. Podle Hamáčka „není přesné tvrzení, že by ministerstvo vnitra chystalo prodej Lázeňského domu Mercur“. „Provoz Lázeňského domu Mercur byl ukončen, nyní probíhají jednání o přesunu ještě využitelného vybavení v rámci resortu ministerstva vnitra. Poté bude lázeňský dům převeden pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který s ním bude dále nakládat. Příprava na převod by měla být hotova do konce března 2020,“ uvedl Rözler.
Provozy dalších domů vnitro rušit nehodlá
Hamáček v odpovědi také uvedl, že resort neplánuje rušit provoz dalších lázeňských domů ani jejich prodej. Celková kapacita v roce 2019 byla 8540 ozdravných pobytů v režii ministerstva vnitra, v letošním roce má být kapacita 7090 pobytů. „Pro tento „výpadek kapacity“ bylo navrženo řešení v podobě poskytování zkrácených ozdravných pobytů v období leden až březen, kdy ozdravné pobyty v lázeňských domech budou týdenní a týden budou příslušníci čerpat ozdravný pobyt v rámci individuálních rehabilitací. Navrhovaná varianta dílčího zkrácení ozdravných pobytů byla projednána Zařízením služeb pro ministerstvo vnitra v rámci resortu, včetně odborových organizací a krajských koordinátorů. Ohlasy na toto navrhované řešení byly pozitivní,“ uvedl ministr.
Přímo naproti kolonádě
Lázeňský dům Mercur se nachází přímo naproti historické kolonádě s vývody minerálních pramenů, tvoří ho dvě budovy, celková kapacita byla 59 pokojů. Poskytována tam byla široká škála služeb v oblasti vodoléčby a fyzioterapie: masáže, elektroléčba, CO vaky, fango a parafin, slatinné tampony, slatinné zábaly, plynové injekce, reflexní terapii a léčebná cvičení. Co se týče Mariánských Lázní, Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra v informacích k Lázeňskému domu Mercur uvedlo, že „za finanční podpory tepelského kláštera tam zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Thurner z nehostinného, bažinatého údolí vytvořili mezi lety 1817–1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami“.
