Jeho zástupci ve spolupráci s partnerskými organizacemi v Praze předali vědecké ceny 23 mladým výzkumníkům. Jubilejního 30. ročníku se účastnili tři nositelé Nobelovy ceny – chemik Jean-Marie Lehn, fyziolog Jules Hoffmann a fyzik Alain Aspect.
Ocenění uděluje ambasáda každoročně v sedmi kategoriích – za výzkumy v chemii, lékařství, farmacii, společenských a humanitních vědách, jaderném výzkumu, počítačových vědách a v životním prostředí. V každé sekci je několik laureátů.
Francouzské velvyslanectví podporuje mladé vědce v Česku od roku 1994. Badatele do 33 let nominuje jejich domovská škola nebo Akademie věd ČR podle kvality výzkumů. Sedm hodnoticích komisí tvořily desítky českých a francouzských odborníků. První tři laureáti v každé sekci dostali finanční odměnu. První a druhý výherce také získali stipendium, díky kterému budou moci absolvovat měsíční výzkumný pobyt ve francouzské laboratoři podle vlastního výběru.
Cenu Jeana-Marie Lehna za chemii získala například Helena Hrušková za svůj výzkum micro a mezzo-fluidních instrumentací pro obohacování biologických vzorků. Dalšími laureáty za chemii byl Petr Macháč z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI), David Dunlop a Karolína Salvadori z Akademie věd ČR.
Martin Novák z Univerzity Karlovy (UK) se zabývá vývojem potenciálních léků na léčbu Alzheimerovy choroby. Za svůj výzkum převzal cenu v oblasti farmacie.
Jedním z laureátů v kategorii životního prostředí byla Barbora Rudzanová z MUNI se svým výzkumem o dopadech chemických látek na lidský imunitní systém. Oceněný byl také kupříkladu Ondřej Cejpek, který se zabývá interakcí postřiků s okolním prouděním.
Cenu za fyziologii a lékařství získal René Novysedlák nebo Žofia Varényiová.
Tomáš Linter z MUNI si odnesl cenu za společenské a humanitní vědy díky své práci v objevování sociálního kapitálu ve třídách pomocí analýzy sociálních sítí. Z MUNI byla oceněna také Tereza Menšíková za svůj výzkum v oblasti současného digitálního aktivismu proti rasám.
Mezi laureáty za počítačové vědy byli například Karel Beneš za pokročilou rekurentní neuronovou síť v modelování jazyka nebo Lucia Hradecká za profilování ve velkém měřítku biozobrazovacích dat a Juraj Sič za efektivní algoritmus pro práci s konečnými automaty a jejich různými rozšířeními.
V kategorii cen za jaderný výzkum porota ocenila kupříkladu Stanislava Poláčka za experiment interakcí mezi protony nebo Adéla Jagerová za práci v oblasti nanostrukturování monokrystalické látky iontovými svazky pro nové optické materiály.
Zdroj: ČTK
