Jde totiž o Ukrajince a potlačované negativní emoce, které podle znalců pociťují Romové vůči ukrajinským uprchlíkům už dlouhodobě, vybuchly naplno. Romští aktivisté vyzývají své lidi ke zdrženlivosti a varují je před uplatňováním kolektivní viny, které často čelí oni sami.
Místo ohňostroje a zábavy čekala třiadvacetiletého Nikolase D. nedaleko brněnského přístaviště „u Prýglu“ smrt. Předcházel jí konflikt, který vznikl kvůli tomu, že si se svým bratrem pouštěli v tramvaji příliš hlasitě hudbu. Při následné potyčce se oba dva stali obětí pobodání sedmatřicetiletým Ukrajincem. A Nikolas, na rozdíl od svého bratra, bohužel nepřežil.
Tato tragédie mezi brněnskými Romy okamžitě vzedmula silné protiukrajinské nálady a hned o dva dny později, při pietním aktu za mrtvého Nikolase, došlo k dalšímu incidentu vedenému hněvem romské minority vůči té ukrajinské. Na Dominikánském náměstí Romové napadli dva Ukrajince a vzduchem létaly židle z restaurační zahrádky i popelníky.
Ne kolektivní vině!
„Komunita je strašně naštvaná a sklouzává k obviňování všech Ukrajinců. Romové se cítí ohrožení ještě víc než dřív a zásadní roli v tom hraje to, že podezřelý muž je z Ukrajiny. Kdyby to byl Čech, Maďar, Rumun, kdokoliv, tak by to bylo méně vyostřené,“ tvrdí ředitel neziskové organizace IQ Roma servis Petr Mačál. „Romové s nimi soupeří, jsou pro ně konkurence, protože jim opravdu do jisté míry berou práci,“ dodává.
Jeho organizace se snaží emoce mírnit a vyzývá členy romského etnika, aby nezapomněli, že jde o čin jednoho člověka a není možné odsoudit celou skupinu obyvatel. Mačál není jediný, kdo z řad romských lídrů volá po uklidnění situace. Princip kolektivní viny a útoky odsoudili i známé romské osobnosti, jako je například Jaroslav Miko, Karel Karika nebo vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Další vývoj situace bude podle Mačála záležet na policejním vyšetřování, které by mělo být co nejtransparentnější. Pokud vzniknou jakékoliv pochybnosti, lze očekávat eskalaci. Spor podle jeho názoru vyostřuje také dezinformační scéna, ke které jsou podle Mačála Romové náchylní. Kritizuje také to, že se situaci snaží zneužít extremistické skupiny, které dlouhodobě pracují se strachem.
Zrušená demonstrace
Právě za spravedlivé vyšetření celého případu bylo na sobotu 17. června svoláno shromáždění před Janáčkovo divadlo. Dva dny předtím ho ale jeho organizátorka Žaneta Plachetková zrušila. „Akorát se toho chytili ti nesprávní lidé, kteří celou akci převrátili. Bojím se toho, že kdyby se ta demonstrace uskutečnila, tak by pak vznikly fatální následky,“ vysvětlila důvod zrušení akce Plachetková. „Přišli by tam takoví lidé, že bychom to nebyli schopni uhlídat, a já se přece nemůžu a ani nechci ztotožňovat s šířením nenávisti. Jak už jsem několikrát zmiňovala, já vím, co je to rasismus, já vím, co to je házení do jednoho pytle,“ doplnila.
Současnou vlnu nenávisti sleduje s obavami i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Uvedl, že násilný konec lidského života je vždy neskutečná osobní i rodinná tragédie. „To by měli mít na paměti všichni, kteří napadení hodnotí pouze optikou národnosti útočníka a etnicity obětí. Takové zkratky se v poslední době bohužel stále častěji stávají obecnou součástí uvažování v naší společnosti. Rád bych proto požádal, aby lidé podobnými neuváženými výroky nebo aktivistickými unáhlenými činy nepřispívali ke zvyšování obecného napětí ve společnosti,“ dodal.
S využitím ČTK a Romea.cz
