Až do konce října můžete navštívit výstavu světoznámého malíře Alfonse Muchy ve Valdštejnské jízdárně. Rodinná sbírka, která je největším souborem Muchových děl na světě, nabízí návštěvníkům unikátní příležitost seznámit se s dílem jednoho z nejslavnějších českých umělců.
„Můj dědeček byl velmi pracovitý člověk, což reflektuje velké množství děl, které během svého života vytvořil. Byl mimořádně vnímavý, zajímalo jej hodně věcí a sám řešil různá témata. Proto také vstoupil do veřejného prostoru a navrhl první československé bankovky, známky a dekoroval Primátorský sál v Obecním domě. Pevně věřil, že umění má být dostupné všem. Tato výstava ukáže nejen, jak kvalitní umělec byl, ale že jeho umělecký odkaz žije dál. Věřím, že by se mu výstava líbila,“ řekl vnuk Alfonse Muchy John.
Za architektonickým ztvárněním výstavy stojí architektka Eva Jiřičná a její studio AI DESIGN. „Chtěli jsme dát návštěvníkům možnost podívat se na autorovo dílo novýma očima. Aby si s Muchou mohli projít jeho bohatým životem, vidět, jak se vyvíjel, rostl a stárl, pochopit a sdílet jeho radosti, naděje i smutky, sledovat odraz života v jeho díle a zároveň si uvědomit, nakolik jsou jeho názory i vlastenectví relevantní v dnešní době,“ vysvětlila Jiřičná.
Jednotlivé kapitoly jsou tak například laděny do škály barev a tahů štětcem, které v dané etapě života Mucha preferoval. Největší soubor Muchova díla Rodinná sbírka čítá přes tři tisíce uměleckých děl a čtyři tisíce fotografií. Je tak největším souborem Muchovytvorby na světě. „Tato výstava je nejobsáhlejší studií jeho díla, kterou doposud Nadace Mucha představila. Výstava prezentuje širokou škálu děl, včetně plakátů, kreseb, maleb, fotografií, knih, ale i soch a šperků, a ukazuje nejen umělcovu všestrannost, ale také jeho filozofické přesvědčení: inspirativní sílu umění,“ uvedla kurátorka výstavy Tomoko Sato, která je považována za jednoho z předních odborníků na Alfonse Muchu.
Mucha je znám svou prominentní rolí, kterou hrál při utváření estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894. Právě tehdy totiž přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardtovou. „Muchův styl“ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardtovou a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky, nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do své rodné země v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série dvaceti obrazů zobrazujících historii Slovanů nazvané Slovanská epopej.
Muchova umělecká díla nadále ovlivňují současné umělce, které jeho vizuální jazyk inspiruje. Stále aktuální vliv umělcova odkazu zrcadlí rock’n’rollové plakáty, manga a dokonce i filmy se superhrdiny a videohry.
