Úplně ve špičce ostrova, za tenisovými kurty a dálničním mostem byly nalezeny kmeny vzrostlých topolů poškozené okusem bobrů. Prostor již městská policie uzavřela páskou se zákazem vstupu, dodržování bude každý den kontrolovat.
Stromy by při silnějším větru mohly spadnout a zranit například pejskaře, kteří do těchto míst chodí své psy venčit. V některých případech může bobr i zaútočit na člověka, pokud se cítí ohrožený, upozornilo město. Ochránci přírody doporučili stromy nekácet. Bobři by se v tomto případě zaměřili na další zdravé stromy. CHKO Český kras populace bobrů na vodních tocích v okolí Berouna mapuje včetně bobřích hradů, které si tito zavalití hlodavci staví ve vodě jako své příbytky. Bobr je přísně chráněným živočichem a v přírodě nemá přirozeného nepřítele. Bobři se na berounský ostrov dostali pravděpodobně korytem Litavky z Červeného potoka, kde byl u Zdic bobří příbytek také zaznamenán.
Bobři upřednostňují měkké dřeviny. Vyzkoumali to vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zjistili také, že bobr si rád pochutná i na kvetoucí řepce. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách,“ uvedl Ondřej Mikulka z lesnické fakulty. Měkké dřeviny také ovlivňují pohyb, respektive vzdálenost, kterou bobr navštěvuje od vody. Ta se díky těmto dřevinám snižuje a bobr se tak drží v úzkém pásu od vody.
Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině, kam se tento živočich rozmnožil. Nabídka potravy je zde sice výrazně odlišná, bobři se tomuto úskalí ale přizpůsobili. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, tak v letním období se živí dostupnou bylinnou potravou a nejvíce pak polními plodinami. „Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je cca 1 200 korun výnosní ztráty,“ uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky. Bobři si například staví hráze ze stvolů kukuřice. Jejich zásobárny jsou pak tvořeny právě kukuřicí či řepou.
sto
