Odborníci dlouhodobě upozorňují, že výskyt nemocí přenášených klíšťaty je v Česku ve srovnání se zeměmi EU vysoký. Případů je letos na jihu Čech výrazně více než loni. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 60 let.
Jihočeští hygienici v tomto roce dosud evidovali 149 pacientů s lymeskou boreliózou, loni jich bylo jen 72. U klíšťové encefalitidy jde o 27 případů, což je o 17 více než před rokem. „Ve srovnání s loňskou sezonou vidíme vyšší výskyt lymeské boreliózy na Českobudějovicku, Českokrumlovsku, Jindřichohradecku a Táborsku, západní okresy regionu jsou klidnější,“ řekla ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. Dodala, že nejvyšší meziroční nárůst je na Českobudějovicku, kde je 48 případů, o 32 více než vloni. Podle hydrometeorologů stále platí vysoká aktivita klíšťat.
Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že výskyt nemocí přenášených klíšťaty je v Česku ve srovnání se zeměmi EU vysoký. V roce 2020, kdy mělo Česko v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba osm případů klíšťové encefalitidy, šlo o nejvyšší počet v EU. Na celém území unie tvořili nakažení Češi přes pětinu všech nahlášených případů.
Nejčastěji se loni podle Státního zdravotního ústavu klíšťovou encefalitidou nakazili lidé mezi 60 a 64 lety. Meziročně se zdvojnásobil počet nákaz u malých dětí, informoval ústav. Ve věku do 19 let bylo 134 nakažených. „Incidence, tedy číslo, které vyjadřuje počet nových případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel za jeden rok, stoupla i u dětí. Oproti minulému roku se zdvojnásobil počet onemocnění u nejmenších a předškolních dětí,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Výskyt klíšťové encefalitidy od roku 2015 každoročně stoupal, maximem bylo 854 případů v roce 2020. Loni se meziročně propadl asi o třetinu. Podle Kynčla vývoj nemocnosti závisí na řadě faktorů, roli hrají i klimatické a přírodní podmínky. „V roce 2021 byla dlouhá zima a chladné jaro, což jistě přispělo k nižšímu výskytu nemoci. Celkově však počet nijak nevybočuje z průměrných hodnot,“ dodal Kynčl.
Počty případů lymské boreliózy se v posledních deseti letech pohybovaly zhruba mezi 3000 a 4700 ročně. Loni meziročně poklesly asi o čtvrtinu. Vliv mohly mít opět klimatické podmínky. „Nicméně vzhledem k tomu, že průběh nemoci není tak akutní, tedy obvykle je léčený jen ambulantně, nelze vyloučit, že o něco nižší výskyt než obvykle by částečně mohl též souviset i s určitou obavou lidí z covidu při návštěvě zdravotnického zařízení. Ale toto je jen spekulace, kterou neumím doložit. Náznak tohoto jevu jsme zaznamenali již v roce 2020,“ konstatoval Kynčl.
Proti encefalitidě je možné se očkovat, od letošního roku je vakcinace hrazená z veřejného zdravotního pojištění pro lidi starší 50 let. Mladší mohou získat příspěvek od zdravotní pojišťovny. Očkování, které před nemocí chrání, je podle SZÚ možné celoročně. Vhodné je začít před klíšťovou sezonou, která se v posledních letech kvůli oteplování prodloužila od března do listopadu. Největší zdravotní pojišťovna VZP loni vydala přes 106 milionů korun, o příspěvek si požádalo více než 153.000 pojištěnců. Nemoc se projevuje nejprve jako chřipka se zvýšenou teplotou, únavou, bolestí hlavy nebo kloubů a svalů. Poté se pacientovi zhruba na týden udělá lépe a později přichází druhá fáze s postižením centrálního nervového systému. Může jít o poruchy spánku, koncentrace, rovnováhy, obrnu nebo světloplachost. Hrozí i trvalé následky jako poruchy hybnosti nebo trvalé ochrnutí některých částí těla. Zhruba jedno procento onemocnění končí smrtí. Podle Hany Orlíkové ze stejného oddělení SZÚ mohou být klíšťata aktivní ještě na konci sezony a přenos může nastat i z tepelně neopracovaného mléka nebo mléčných výrobků.
Borelióza způsobená bakteriemi se léčí antibiotiky, proti ní vakcína není. Také u boreliózy se nejčastěji objeví nejdříve únava, bolest hlavy a teplota. Typickou červenou skvrnu s vybledlým středem kolem místa přisátí klíštěte má asi jen polovina pacientů. Ve druhé fázi nemoci mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
ČTK/STO
