Římskokatolická farnost, prelatura Český Krumlov, slaví dílčí úspěch v dlouholetém sporu o rybniční pozemky v jižních Čechách. Ústavní soud dnes jednomyslně vyhověl její ústavní stížnosti a přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby se celou věcí znovu zabýval. Konkrétně jde o Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický rybník v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan, vedené jako majetek společnosti Rybářství Třeboň.
Jádrem sporu je otázka, kdy přesně stát tyto pozemky původně patřící církvi převzal a na základě jakého právního titulu. Farnost se domáhá soudního určení, že pozemky jsou stále ve státním vlastnictví, protože jedině tak by na ně mohla uplatnit restituční nárok podle zákona o církevních restitucích. Ten přitom napravuje majetkové křivdy způsobené až po únoru 1948.
Jihočeské soudy dosud dospěly k závěru, že stát se stal vlastníkem pozemků už v roce 1945 na základě prezidentského dekretu a konfiskační vyhlášky úřadu v Kaplici, třebaže fyzické převzetí proběhlo až v říjnu 1948. Restituční zákon by se tedy na rybníky nevztahoval. Rybářství Třeboň pozemky zprivatizovalo v rámci privatizace státního rybářského podniku a argumentuje dobrou vírou a vydržením.
Ústavní soud však v dnešním nálezu zpravodaje Pavla Šámala tento závěr odmítl. Vyhláška Okresní správní komise v Kaplici z roku 1945 podle něj nemůže sama o sobě sloužit jako dostatečný důkaz, že ke skutečné konfiskaci podle Benešova dekretu opravdu došlo ještě před komunistickým převratem. Soud konstatoval, že „právní závěr civilních soudů o existenci účinků konfiskace tak byl v extrémním rozporu s dosud provedenými zjištěními“. Důkazní břemeno přitom nově dopadá na stát a Rybářství Třeboň, nikoli na farnost.
Ústavní soud se sporem zabývá opakovaně. Poprvé zasáhl v roce 2020, tehdy ale naopak vyhověl stížnosti Rybářství Třeboň. Přestože plénum rozhodlo jednomyslně, osm ze čtrnácti soudců přiložilo k dnešnímu nálezu odlišná stanoviska k jeho odůvodnění.
Zdroj: autorský text / ČTK
