Na jihu Moravy žilo na konci loňského roku 112 900 cizinců. Od roku 2024 se jejich počet zvýšil o 2837 lidí, podíl na počtu obyvatel kraje se zvýšil o dvě desetiny procentního bodu na celkových 9,2 procenta. Nejpočetnější národností byli Ukrajinci, kteří tvořili 54,1 procenta všech cizinců v kraji. Informovala o tom krajská správa Českého statistického úřadu.
Mezi cizinci na jihu Moravy bylo 58 940 mužů a 53 931 žen, ženy tak tvořily 47,8 procenta cizinců. „V roce 2010 byl podíl žen v kraji 39,9 procenta, v následujících letech se víceméně zvyšoval až v roce 2022 vlivem války na Ukrajině dosáhl 51,0 procenta. Rok 2025 zaznamenal v meziročním srovnání pokles podílu žen o 1,2 procentního bodu na hodnotu 47,8 procenta,“ uvedla Marcela Vetešková z Krajské správy ČSÚ v Brně.
Téměř třetina cizinců žijících v Jihomoravském kraji měla v Česku trvalý pobyt, zbývajících 69,4 procenta cizinců v kraji žilo na základě některého typu přechodného pobytu, a to včetně takzvané dočasné ochrany, kterou využívající uprchlíci před válkou.
Nejvíce cizinců dlouhodobě žije přímo v Brně, a to 68 208 lidí z celkových 112 900 cizinců v kraji, což představuje podíl 60,4 procenta. Naopak nejméně cizinců žilo na Vyškovsku, 5057 lidí.
Lidé původem z Ukrajiny tvořili loni 54,1 procenta cizinců na jihu Moravy, ze Slovenska pocházelo 16,6 procenta celkového počtu cizinců, tedy 18 771 lidí, a z Vietnamu 5230 lidí, což představuje 4,6 procenta z celkového počtu cizinců v kraji.
Nejpočetnější zastoupené národnosti se v jednotlivých okresech kraje příliš nelišily, výjimkou bylo Blanensko, kde na třetí příčce po Ukrajincích a Slovácích byli občané Mongolska.
Zdroj: ČTK
