Na novou kyčel se někde čeká i 3 roky, má však být nejpozději do roka

Zdravotní pojišťovna má podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba povinnost zajistit kratší termín operace.

Loni v prvních devíti měsících lékaři podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) provedli téměř 21.000 operací kyčle a přes 15.500 operací kolena. Vůbec první výměnu kyčle v Československu provedl lékař Oldřich Čech před 55 lety 18. února 1969.

Lhůta stanovená nařízením není podle Jakoba stanovená nemocnicím. „Ti mohou být kapacitně vytíženi tak, že čekací lhůta bude delší než 52 týdnů, například i s ohledem na to, že se primárně zaměřují právě na pacienty, u nichž je zákrok prováděn v režimu péče neodkladné nebo akutní,“ dodal.

Pokud lidé nedostanou termín na operaci do roka, měli by se podle Jakoba obrátit na pojišťovnu. „Pokud by zdravotní pojišťovna vůbec nezajistila indikovaný zákrok ve lhůtě 52 týdnů u poskytovatele, který je v dojezdové době 75 minut od bydliště pacienta, dopustila by se přestupku podle zákona o veřejném zdravotní pojištění,“ dodal.

Podle náměstka ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jana Bodnára se stále dohání výpadek způsobený omezením plánované péče o desítky procent v době epidemie covidu-19. Mezi roky 2021 a 2022 počet operací kolene podle něj vzrostl o 60 procent, u kyčlí o 30 procent. „Data za rok 2023 dosud nejsou kompletně uzavřená, nicméně už dnes je patrné, že tento trend pokračoval i vloni,“ řekl.

Díky tomu se podle něj daří čekací doby zkracovat. „Delší čekací lhůty jsou tak spíše výjimkou, k níž sice dojít může, pokud se ale v takových případech klient obrátí na VZP, snaží se mu zajistit zákrok v kratším termínu v jiném zařízení,“ doplnil.

Náhrada kolene vyšla loni VZP průměrně na 171.452 korun, kyčle na 162.173 korun. Někdy ale chybí po operaci vhodná rehabilitace, což podle odborníků úspěšnost zákroku snižuje. „Důvodem může být jak odmítnutí pacientem, tak i nedostatečná kapacita vhodných zařízení,“ vysvětlil Bodnár. VZP chce proto platit nemocnicím operaci a rehabilitaci jako balíček, dodatky ke smlouvám chce uzavřít s prvními nemocnicemi do poloviny roku.

Čekací lhůty zveřejněné nemocnicemi se pohybují od méně než 90 dní po více než 1000 dní. Nejkratší deklarují v Mladé Boleslavi, kde podle informací na webu pacienti čekají 12 týdnů, a ve Slaném, kde uvádí dobu dva až tři měsíce. Z pražských nemocnic se nejkratší dobu čeká v městské Nemocnici Na Františku. „Artroskopické výkony jsme schopni provést do dvou až tří týdnů od návštěvy pacienta v naší ambulanci, totální endoprotézy kyčelních, kolenních a ramenních kloubů do čtyř měsíců,“ uvedl primář tamní ortopedie Miroslav Sinkule. Měsíčně jich nemocnie stihne 80 až 100.

Některé nemocnice avizují i delší než dvouleté čekání, například Nemocnice Kroměříž tři roky, Fakultní nemocnice Brno 36 měsíců na novou kyčel a 40 měsíců na koleno, Oblastní nemocnice Kladno dva až 2,5 roku nebo Karvinská hornická nemocnice 24 až 30 měsíců.

Počty operovaných endoprotéz (zdroj: Národní registr hrazených zdravotních služeb – ÚZIS)

*2023: data za 1. – 3. čtvrtletí

Zdroj: ČTK