Na rušném místě v centru Prahy si jen těžko dovedeme představit divadlo, a přece tam stálo

V polovině sedmdesátých let 19. století se vedly velké spory mezi mladočechy a staročechy o vedení správy zemského divadla. Mladočeši měli ve sporu navrch, a proto si staročeši koupili Arénu na hradbách. Ta byla postavena v roce 1869 nad Koňskou branou v místě dnešní magistrály a Národního muzea.

Arénu na hradbách dalo vybudovat Družstvo Královského zemského českého divadla na návrh místopředsedy A. Čížka. Projekt zhotovil stavitel Josef Niklas. Dřevěná budova měla kamennou podezdívku. Aréna byla 35,3 m dlouhá, 10 m vysoká a výška nápadných věží dosahovala 15 m. Hlediště bylo 28 m dlouhé a 21,8 m široké. Kryté jeviště měřilo 19 × 30 m. Od orchestru ho oddělovala rampa živých květin. Představení mohlo shlédnout až 1200 diváků.

Dostavečníčko všech kuřáků a velké prapory

V aréně se mohlo v dolních prostorách na místech k stání i kouřit. Proto sem „i kuřáci rádi chodili“, jak vzpomíná Ignát Herrmann. Na čtyřech věžích viditelných z celé Prahy vlály červenobílé prapory a oznamovaly, že se ten den hraje.

Nevelká obec na Mělnicku psala historii českého státu

Jak se hrálo

Divadelní sezonu zahájil 15. července 1869 slavnostní proslov a premiéra hry Mravenci, kterou napsal herec, režisér, překladatel a spisovatel Josef Jiří Kolár (1812–1896). V repertoáru převládaly operety a frašky. Vystupovali v nich tehdejší přední členové Prozatímního divadla, zvláště pak trojice komiků J. Frankovský, Jindřich Mošna a F. F. Šamberk.

Sedm letních sezón v Aréně na hradbách mělo ve vývoji pražského divadelnictví zásadní význam. Na zdejší improvizované komedie a autorské herectví později navázaly tzv. malé scény a avantgardní divadla. Díky Aréně na hradbách se rozšířil i provoz Prozatímního divadla asi o 160 představení ročně a hlavně také jeho divácká základna o vrstvy, které by do reprezentativního kamenného divadla asi nikdy nepřišly.

Poděbradský pivovarník Dostal měl umělecky založenou rodinu. Jeho děti vtiskly tvář Národnímu divadlu

Konec divadla

O datu posledního představení se vedou spory. Engelmüllerův Divadelní slovník uvádí 3. října 1875, ale podle oznámení v Národních listech se tak stalo již 4. června téhož roku. Jisté je, že v roce 1875 byla aréna při likvidování hradeb rovněž zbourána.

Staročeské divadelní družstvo se tak muselo poohlédnout po novém pozemku, který našlo na volném poli proti Pštrosce (přibližně v místech dnešní křižovatky ulic Vinohradské, Italské, Římské a Balbínovy), kde byla v roce 1876 otevřena Národní aréna, na jejíž stavbu byl použit materiál ze zbouraného divadla.

Zdroj:
Encyklopedia Prahy 2, https://encyklopedie.praha2.cz/stavba/2030-arena-na-hradbach