Lavička připomíná odbojovou činnost Inky Bernáškové, která byla úzce spojena především s vydáváním ilegálního časopisu V Boj, se získáváním prostředků a techniky na jeho výrobu, ale také s převáděním československých vojáků do zahraničí, kde mohli bojovat proti nacistickým okupantům.
„Nenápadné domy a místa, kolem kterých často procházíme bez povšimnutí, byly v minulosti svědky silných příběhů a osud Inky Bernáškové k nim určitě patří. Neokázalé hrdinství těchto hrdých a statečných lidí, kteří pro vlast a svobodu riskovali a obětovali vlastní život, je pro nás silnou inspirací i dnes. Je totiž v příkrém protikladu proti nesnášenlivosti a sobectví, jehož jsme tak často svědky,“ uvedl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS).
Inka Bernášková (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942), vlastním jménem Irena, žila v jednom ze spořilovských domků v Jihovýchodní VIII, který dnes nese číslo 944/11. Byla opravdu mimořádnou osobností 20. století. Rodiči byla vychována v silném vlasteneckém duchu, byla obdařena talentem na jazyky, analytickými schopnostmi a obrovskou odvahou, jíž převyšovala i muže té doby. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava všechny své schopnosti vynaložila na osvobození rodné země – Československa. Jejím otcem byl přední český grafik Vojtěch Preissig.
Po zatčení gestapem podle skromných odhadů při výsleších svým mlčením zachránila na tři stovky spolupracovníků. Veškerou odbojovou práci brala na sebe. \Nacistický soud ji odsoudil k testu smrti, sťata byla 26. srpna 1942 v Plötzensee.
Inka Bernášková byla až donedávna skoro neznámou hrdinkou protinacistického odboje. Komunistický režim se rád chlubil svými hrdiny informace o nekomunistických odbojářích buď rovnou zamlčoval, anebo aspoň snižoval jejich význam. Životními osudy první české ženy popravené nacisty je inspirována publikace Zasnoubena se smrtí z pera novinářky, spisovatelky a překladatelky Jany Vrzalové. Kniha je doplněna řadou dobových, dosud veřejnosti neznámých či jen zcela výjimečně publikovaných snímků, dokumentů a plakátů. Její čtenáři se mohou spolu s Inkou Bernáškovou vrátit do doby, kdy šlo o bytí či nebytí českého národa i Československa.
„Připomínání historických událostí spojených s našimi moderními dějinami je důležité, protože paměť je mostem mezi minulostí, přítomností a budoucností a pochopení historie nám všem pomáhá hledat řešení současných problémů. Považuji za naši povinnost připomínat si oběti nacistického bezpráví a otevírat naléhavou diskusi o tragických etapách našich dějin také v místech, kolem kterých denně chodíme, kde žijeme a pracujeme,“ řekl Ondřej Kubín (ODS).
Na lavičce je umístěn QR kód, po jehož načtení získají zájemci základní informace o životě, odbojové činnosti a smrti této statečné obyvatelky Spořilova.
Zdroj: MČ Praha 4
