Nebyla tak známou jako její herecké kolegyně Mandlová, Vítová, Baarová a další, i ona ale hrála v několika klenotech stříbrného plátna. Diváci si ji pamatují například z filmu To neznáte Hadimršku s Vlastou Burianem, v pozdějších letech se pak věnovala novému oboru – dabingu.
Řeč je o Marii Grossové. Ta se narodila 28. února 1902 v Praze. Nejdříve vystudovala Dramatickou školu při Organizaci českého herectva, zpěv studovala soukromě. Svou divadelní kariéru začala v roce 1921 coby subreta a komická operetní herečka v Tylově divadle v Nuslích, kde působila dva roky. Od roku 1924 pak střídala nejen pražské scény: Divadlo Varieté, smíchovskou Arénu, Divadlo Komedie, Divadlo Rokoko, Divadlo Vlasty Buriana, Osvobozené divadlo, Švandovo divadlo, Městské divadlo v Plzni, Nové divadlo Oldřicha Nového a opět Tylovo divadlo v Nuslích.
Ve třicátých letech téměř každoročně účinkovala ve třech až pěti filmech. Významnější role ztvárnila například v Innemannově Fidlovačce (1930), rozšafnou konzulovu dceru Astu Wielandovovou si pak zahrála v komedii To neznáte Hadimršku (1931) režisérů Lamače a Friče, ruskou špiónku Věru ve špionážním Antonově filmu Aféra plukovníka Redla (1931), tetu ve Voskovcově a Werichově snímku Peníze nebo život (1932), číšnici v Pobočníku jeho výsosti (1933), kabaretní zpěvačku v Otci Kondelíkovi a ženichovi Vejvarovi (1937), švadlenu v Panenství (1937) Otakara Vávry či Marii v dramatu Tulák Macoun (1939).
Pak ale přišla druhá světová válka. Po roce 1939 se ve filmu odmlčela a podobně na tom byla i v divadle. Nejprve sice hrála, ale poslední dva válečné roky nevystupovala vůbec. Hned po válce stanula na prknech Nového divadla Oldřicha Nového, Divadla Ference Futuristy a od roku 1948 až do svého odchodu na odpočinek v roce 1963 vystupovala v Divadle Na Fidlovačce. Sem se vrátila v sezóně 1967–1968 jako hostující herečka s Oldřichem Novým.
Po válce ale nebyla činná jen v divadle, zahrála si i ve filmu. Například paní Novákovou v Nikdo nic neví, lehkou holku v Dobrém vojákovi Švejkovi nebo starou lady v parodii Fantom Morrisvillu režiséra Bořivoje Zemana. Tento film byl jejím posledním. Tímto výčtem ovšem rozhodně nekončí rozsah její umělecké činnosti. Aktivní totiž byla i v rozhlase, kde účinkovala až do roku 1959 a také v dabingu.
Marie Grossová zemřela v Praze 28. června 1972 ve věku sedmdesáti let.
Zdroj: ČSFD
