Co k sobě patří, srůstá stále více. Tak by se dala shrnout současná spolupráce obou národních parků, Bavorského lesa a Šumavy. Zejména v posledních letech jdou sousedé téměř ve všech aktivitách stejnou cestou. Za mnohé z projektů, které již byly realizovány nebo zahájeny, vděčí oba národní parky Evropské unii. Od roku 2017 do roku 2021 dostaly finanční podporu z programu Interreg ve výši více než 7,3 milionu eur. Informoval mluvčí NPŠ Jan Dvořák.
„Bezzásahový lesní ekosystém potřebuje nejen ochranu, ale také velikost, a protože jsou oba parky dohromady největším lesním chráněným územím ve střední Evropě, můžeme jenom tak uchovat cennou mozaiku nejrozmanitějších fází vývoje lesa – to je předpoklad pro přežití lesní biodiverzity,“ podtrhuje ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl.
„Národní parky Bavorský les a Šumava prostě patří k sobě, máme společná témata i společné cíle a díky tomu můžeme dosáhnout mnohem více, než každý zvlášť,“ zdůrazňuje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Na bavorské straně už lidé nezasahují do přirozeného vývoje lesa na zhruba 72 procentech území. A také v Národním parku Šumava na základě novely zákona o ochraně přírody a krajiny tento podíl stoupl na téměř 28 procent a postupnými kroky se stále zvyšuje. V roce 2022 je ponecháno v zóně přírodě blízké zhruba 5500 ha přírodním procesům. Nejvyššímu stavu ochrany se těší právě území ve vyšších nadmořských výškách mezi Falkensteinem, Roklanem a Luzným, kde je navíc společné území bez lovu o velikosti více než 25 000 hektarů.
Základy pro řízení národních parků jsou z velké části založeny na vědeckých poznatcích o biodiverzitě na obou stranách hranice. Aby bylo možné získaná data porovnat, probíhá nyní mnoho přeshraničních výzkumných projektů pomocí stejných metod. Umožňuje to mimo jiné dobrá finanční podpora Evropskou unií.
Díky těmto prostředkům se navýšily znalosti o světě hub, zvířat a rostlin, o vodní bilanci a vlivu návštěvníků národního parku na přírodu.
V současné době jsou navíc Národní park Bavorský les a další partneři zapojeni pod vedením Národního parku Šumava do projektu „LIFE for MIRES“. V něm jsou zejména na české straně revitalizovaná rašeliniště. V rozpočtu je téměř 6 milionů eur, přičemž Evropská unie přispívá 60 procenty.
Protože hranice překračují stále častěji nejen zaměstnanci národních parků, ale i jejich návštěvníci, je vzájemná informovanost v oblasti stále důležitější. Za tímto účelem strážci obou parků pravidelně podnikají společné nebo koordinované hlídky. V zimě a na jaře tak lze na obou stranách hranice například účinněji kontrolovat dodržování omezení vstupu kvůli ochraně ohroženého tetřeva. Strážci obou národních parků jsou přítomni také na informačních stáncích, komentovaných prohlídkách a konferencích. „Naším dlouhodobým cílem je, aby se oba národní parky v srdci Evropy etablovaly jako velké území divoké přírody nenahraditelného významu. Nejen jako životní prostor vzácných živočichů, rostlin a hub,ale také jako jedinečná atraktivita pro návštěvníky a pramen hrdosti místních obyvatel.“ říkají oba ředitelé.
„Pro rok 2022 už jsou v plánu nové společné cíle. Opakovat by se například měl monitoring přeshraniční populace tetřeva hlušce, aby se zjistilo, zda jsou zavedené ochranné mechanismy dostatečné k zajištění dlouhodobého přežití tohoto druhu. Kromě toho probíhají přípravy na novou stálou expozici v Hans-Eisenmann-Hausu,“ dodal Jan Dvořák,mluvčí NPŠ.
Zdroj:tz/vz
