„Už si nepotřebuji nic dokazovat, ale to, jak Tábor poslední roky stagnuje, mě prostě trápí,“ říká ke své kandidatuře do zastupitelstva Tábora Ing. Hana Randová, která byla starostkou města v letech 2006 až 2010.
Hana Randová je táborskou rodačkou a o vztahu její rodiny k městu svědčí i aktuální výstava Známí neznámí Táboráci, která probíhá ve Staré táborské radnici. Jednou z osobností, o nichž výstava informuje, je totiž Hančin dědeček RNDr. Antonín Zbyšek Hnízdo, významný pedagog, publicista a ochránce přírody, který stál mimo jiné také u vzniku táborské Štičí líhně. I když by se matka dvou dcer a trojnásobná babička mohla věnovat jen rodině a zahradě, politika jí nedá spát a po čtyřleté přestávce opět kandiduje v komunálních volbách do zastupitelstva města.
Každý, kdo vás zná, ví, že na klidný život moc nejste, ale co vás přesvědčilo, že vrhnout se opět do volební kampaně, má smysl?
Já neumím jen někde stranou nadávat, jak je všechno špatně, radši chci věci aktivně měnit. Musím přiznat, že kdyby se Tábor rozvíjel, město využívalo všechny dostupné finanční zdroje a všechno by tu fungovalo, asi by už do voleb znovu nešla. Ale ono to tu moc nefunguje. Mám pocit, že Tábor usnul hlubokým spánkem někdy před 10, 15 lety a je třeba ho probudit a začít něco dělat. Hnutí Tábor 2020 je ve vedení radnice spíše jako ozdobný, nikoli funkční prvek, protože, co prodávali jako svoje výsledky, zahájil ještě někdo před nimi, nebo to odpracovali jejich koaliční partneři a úředníci na radnici. Éra, kdy v České republice dostáváme ve velkém peníze z Evropské unie, už pomalu končí, kdo zaspí, nedostane nic. Jsem přesvědčená, že radnice potřebuje vyvětrat a začít něco systematicky a rychle dělat pro své občany. Proto kandiduji.
Letos kandidujete jako nezávislá, ale s podporou hnutí ANO2011. Proč?
Dostala jsem nabídku, poradila se s rodinou a přáteli, a nakonec ji přijala. Když jsem byla naposledy zvolena do zastupitelstva, bylo to na základě lokální kandidátky, bez podpory jakékoli velké strany či hnutí. Všechno jsme si poctivě odpracovali a nakonec uspěli. Byla to sice skvělá zkušenost, ale z opozičních lavic a se třemi zastupiteli se toho moc ovlivnit nedalo. Já i mí kolegové chceme opravdu začít věci v Táboře měnit k lepšímu. Jsem přesvědčená, že právě kombinace zkušených politiků z ANO a nezávislých táborských osobností může voliče oslovit. Být v čele takové kandidátky je pro mě ctí. Poslední roky jsem pracovala pro stát a myslím, že své zkušenosti a kontakty mohu nabídnout Táboru právě proto, aby přestal stagnovat a nepromarnil žádnou budoucí příležitost.

Na vaše působení na radnici jedni vzpomínají s láskou, jiní kritičtěji. Jaká jste byla tehdy starostka?
Pro někoho možná až trochu moc důrazná. Nemám ráda, když někdo říká, že něco nejde, pokud to aspoň jednou sám nezkusí. To je u nás oblíbená výmluva, když se někomu prostě do něčeho nechce. Já nejsem typ šéfa od do, pracuji, dokud není věc vyřešená, takže klidně i večer a o víkendech. Možná to kolegům z radnice mohlo trochu lézt na nervy, ale zpětně mi někteří říkali, že se jim po mém pracovním tempu stýská. Každopádně, radnice šlapala a byly za námi tehdy vidět jasné výsledky. Za současným vedením radnice moc vidět nejsou, aspoň já je hledám marně, pokud se nepočítá horečná aktivita těsně před volbami. Podle mého Tábor nevyužívá svůj potenciál, nežádá o dotace, které by mohl získat, a utrácí za projekty a soutěže, které nikam nevedou. Starosta tak velkého města musí mít vizi a musí umět pro ni získat podporu jak v zastupitelstvu, tak u občanů a úředníků. K tomu ale nestačí umět hezky mluvit na kameru, to se prostě musí odpracovat.
Pokud uspějete, čím by se podle vás mělo začít?
Zjistit, co je rozpracované, co je třeba dotáhnout, případně co nesnese odkladu. Podle mě je třeba zjistit, zda je současná struktura radnice efektivní a odpovídá potřebám přenesené státní správy i samosprávy. Hodně věcí se asi také změní s novými stavebními úřady. Trochu s obavami sleduji, kolik smluv současné vedení radnice uzavírá na poslední chvíli, i když by to klidně mohlo počkat až po volbách. Smluvní vztahy bude třeba zkontrolovat a případně to, co pro město nebude výhodné, revokovat. Každopádně, věřím, že uspějeme a na potřebných změnách se budeme moci podílet.


















