Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji. Chtějí zjistit, jak velké území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně kriticky ohroženého druhu. Loni takto monitorovali tři samce v Doupovských horách v Karlovarském kraji, informovala v tiskové zprávě Akademie věd ČR.
Dosavadní výsledky ukazují, že prostorová aktivita samců může být překvapivě velká. Rekordmanem je loni sledovaný samec Pepík, který během devíti měsíců využíval území o rozloze přibližně 300 kilometrů čtverečních.
„Rozsah jeho pohybu nás skutečně překvapil. Jde o velikost srovnatelnou s domovským okrskem naší větší kočkovité šelmy, rysa ostrovida,“ uvedla zooložka Jarmila Krojerová z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Data zároveň potvrzují, že kočka divoká není jen typicky lesním druhem. Využívá mozaikovitou krajinu kombinující lesy a otevřené plochy. Významnou část jejího teritoria tvoří louky navazující na lesní porosty, kde pravidelně loví drobné savce, především hraboše.
Kočka divoká se do české přírody postupně vrací, o jejím životě však vědci stále vědí málo. Žijí skrytě a v krajině se pohybuje nenápadně. Do západních a jihozápadních Čech se kočky dostávají z Německa. Vědci je sledují pomocí fotopastí a také prostřednictvím chlupových pastí, které slouží ke sběru DNA.
Letošní odchyt dvou samic, které dostaly obojek s vysílačkou, umožní vědcům poprvé detailněji sledovat i jejich prostorové nároky. „Ještě uvidíme, zda některá ze sledovaných samic letos přivede na svět koťata,“ řekla Milena Prokopová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Do výzkumu kočky divoké se může zapojit i veřejnost. Vědci uvítají hlášení o pozorování kočky divoké, fotografie z fotopastí nebo nálezy uhynulých zvířat. Pozorování či informace o výskytu lze hlásit na e-mail [email protected] nebo ukládat přes aplikaci BioLog do Nálezové databáze ochrany přírody.
Zdroj: ČTK
