Případné schválení návrhu, byť je odůvodňován nejlepším zájmem dítěte, by podle ředitelky proFem Jitky Polákové představovalo závažný zásah do kompetence soudů a do řízení ve věcech péče soudu o nezletilé vůbec. Uvedla to na tiskové konferenci, konané v Praze. „Celá složená novela stojí na premise, že rodiče se dřív nebo později musí dohodnout, čímž opomíjí rodiny poznamenané domácí násilím či jinými patologickými jevy, nebo rodiny s odlišným sociálním, ekonomickým či kulturním zázemím, kde je dohoda de facto nemožná, nebo je dosažena nelegálním postupem,“ uvedla dlouholetá spolupracovnice proFem, právnička Jiřina Voňková.
Změna by konkrétně spočívala v tom, že by existovala možnost rodičů uzavřít dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem v kvalifikované formě notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti.
Podle vedoucí právničky proFem Veroniky Ježkové je notáře třeba ctít ve věci toho, čemu se věnují (dědická řízení a podobně). Co se týče sporů o děti, tam zkušenosti nemají. Uvedla, že na jedné straně se prosazují specializovaní soudci, což proFem vítá, na druhé by se část agendy předala notářům, což je problém. „Právě specializace a praktická zkušenost opatrovnických soudů je zárukou toho, že dohody rodičů budou odpovídat nejen zájmu nezletilých, ale bude se jednat, v případě potřeby, o řádný exekuční titul, o jehož kvalitě není pochyb,“ uvedla.
Domácí násilí a péče o děti
Příběh klientky, matky dvou dětí, která i v jejich přítomnosti zažívala domácí násilí, nastínila vedoucí sociálních služeb proFem Dana Pokorná. Po posledním brutálním bití a pokusu o znásilnění v přítomnosti dcery zavolala klientka policii. Došlo k vykázání manžela na 10 dní, přičemž ten odnesl i léky syna včetně aplikátoru. Byl víkend a žena musela těžko zajistit náhradu, neboť to pro syna bylo životně důležité. Intervenční centrum klientce nabídlo sepsat předběžné opatření na prodloužení vykázání na 30 dnů. Z OSPODu jí ale bylo doporučeno, aby prodloužení nevyužila a s manželem se po 10 dnech dohodla na péči o děti.
„Pracovnice OSPOD tak nerespektovala Metodické doporučení MPSV č. 3/2010 k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech domácího násilí a snažila se uplatnit postup podle tzv. Cochemského modelu, který je však v případech domácího násilí považován za kontraproduktivní,“ uvedla Pokorná. Cochemský model stojí na interdisciplinární spolupráci, kdy všichni účastníci sporu se snaží dovést rodiče k dohodě ohledně péče o děti. Pokorná dodala, že klientka předběžné opatření na prodloužení vykázání podala, bylo mu vyhověno, podala návrh na rozvod a úpravu péče o děti, její manžel v protinávrhu žádá střídavou péči a klientku obviňuje z toho, že je chce proti němu poštvat. „Obrázek ať si udělá každý sám,“ uvedla Pokorná.
Poplatky by poškodily ty slabší
Organizaci proFem vadí na projednávaném návrhu novely občanského zákoníku a dalších zákonů také to, že u vybraných druhů řízení týkajících se nezletilých má být zavedena poplatková povinnost za odvolací řízení, a to ve výši tři tisíce korun (navíc není zřejmé, zda s DPH, nebo bez). Podle ministerstva spravedlnosti by to měl být blok proti obstrukcím, podle hlavní právničky proFem Veroniky Ježkové by se ale jednalo o diskriminační opatření, které nectí zásadu „rovnosti zbraní“, protože výhodu by měla ta strana sporu, která je na tom finančně líp. To platí podle ní i o dalším problematickém návrhu – že soudní poplatek u návrhu na tzv. sporný rozvod by činil 7000 korun, přičemž preferováno má být zjednodušené řízení o rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu, kdy soudní poplatek by byl nadále dva tisíce, přičemž poplatek notáři by činil tři tisíce.
„Zvýšení soudního poplatku v případě sporného rozvodu významně poškodí „slabšího“ manžela, typicky ženu v domácnosti s více dětmi, která je odkázaná na finanční zajištění ze strany otce dětí. Pomíjí se zde existence problémových rodin, jejichž klasickým znakem je záměrně budovaná závislost manželky a matky, na manželovi (partnerovi) a otci dětí, jako hlavně rodiny,“ uvedla Ježková. S tím, že pro mnohé matky by byl poplatek sedm tisíc korun problém. Za problém označila i navrhovanou změnu, že by předběžným opatřením bylo možné ukládat do úschovny část výživného až do pravomocného rozhodnutí, na což by doplatilo dítě.
Řešit by se mělo výživné
Právnička naopak vítá v návrhu obsaženou změnu exekučního řádu, kdy by se exekuce (v důsledku neplacení výživného) v podobě pozastavení řidičského oprávnění nahradila pozastavením veřejnoprávního oprávnění, což je řidičské oprávnění, oprávnění držitele zbrojního průkazu, oprávnění držitele zbrojní licence, oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení a podobně. „Tuto navrženou úpravu vítáme, jakkoli je zřejmé, že se v praxi dotkne jen určité minimální skupiny neplatičů,“ uvedla Ježková.
Podporuje také navrženou změnu insolvenčního zákona, kdy by postoupené pohledávky na výživné měly v insolvenčním řízení přednostní postavení stejně jako při výkonu rozhodnutí v exekuci. Zástupkyně proFem také podporují, aby byl konečně přijat zákon o zálohovaném výživném, který opakovaně spadl pod stůl. V současné době je ve sněmovně poslanecká iniciativa a vládní návrh připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
