Senát zamítl návrh Adély Šípové (Piráti) na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Zamítnutí nejtěsnější většinou hlasů prosadila nezařazená senátorka Daniela Kovářová, podle níž by změna zhoršila postavení věřitelů. Šípová argumentovala na podporu předlohy kultivací exekučního prostředí. Dnešní verdikt horní komory znamená, že legislativní cesta její novely skončila.
Šípová neuspěla v horní komoře se zavedením teritoriality exekutorů už v minulosti. Programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS), v níž jsou Piráti jednou z koaličních stran, místní příslušnost exekutorů výslovně nepředpokládá.
Návrh Šípové měl zavést do exekučního řádu krajskou místní příslušnost exekutorů na principu přiřazování řízení podle abecedního pořadí. Exekutory by určoval exekuční soud. Senátorka také chtěla zakotvit princip, podle kterého by měl jeden dlužník jen jednoho exekutora. Senátní ústavně-právní výbor stanovisko k předloze nepřijal. Senát ji zamítl o jeden hlas, pro zamítnutí bylo 36 z 71 přítomných členů horní komory.
O návrhu na zamítnutí hlasovala horní komora dvakrát. První hlasování bylo zpochybněno kvůli tomu, že jednomu ze senátorů nefungovalo hlasovací zařízení. Horní komora v něm novelu zamítla hlasy 34 z 67 přítomných, tedy rovněž o jeden hlas.
Pirátská senátorka dnes uvedla, že smyslem navrhovaných změn je zvýšení vymahatelnosti pohledávek pro všechny, tedy i pro malé věřitele. „A umožnit dlužníkům, aby se v těch svých dluzích vyznali, zároveň snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, která je nepřiměřená,“ podotkla. K podporovatelům se v debatě připojil například Václav Láska (SEN 21), podle kterého exekutoři mají plnit zákonnou působnost, a nikoli si konkurovat. Změny by přispěly k rovnému postavení exekutorů, zdůraznil.
Naopak Kovářová mluvila o nenápadné cestě k morálnímu hazardu, když dlužník v exekuci je tím, kdo neplnil své závazky. „Stát tak podporuje spíše dlužníka a lehkost pro zadlužování než spíš plnění závazků,“ řekla. Stát navíc nemůže podle verdiktů Ústavního soudu zasahovat do svobodného podnikání exekutorů, poznamenala.
Rozdílná stanoviska zněla od občanských demokratů. Za zastánce zavedení teritoriality se označil předseda horní komory Miloš Vystrčil. „Ten zákon současný neumožňuje v některých případech tomu člověku, který zakopl, který upadl, znovu vstát,“ řekl. Návrh Šípové ale podle Vystrčila obsahuje nejasnosti. Místopředseda Senátu za ODS Jiří Oberfalzer naopak zdůraznil, že tím, kdo je od počátku v nevýhodě, je věřitel. „A já myslím, že by měl mít oprávnění si také rozhodnout o tom, jakým způsobem bude dluh vymáhat. A součástí oprávnění je, že si i vybere exekutora,“ řekl.
Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů a Česká asociace věřitelů s teritorialitou nesouhlasí. Proti je i Česká bankovní asociace, podle níž by princip místní příslušnosti vedl ke zhoršení vymahatelnosti práva. Nyní exekutora vybírá věřitel podle svého uvážení.
Exekutorská teritorialita by podle podporovatelů snížila výdaje dlužníků na vedení vymáhání dluhu. Podle Šípové by také posílila nestrannost exekutorů a jejich nezávislost na věřitelích. Protože by měl exekutor přehled o všech exekucích dlužníka, měl by přehled o reálné vymahatelnosti pohledávek, napsala senátorka ve zdůvodnění.
Zdroj: ČTK
