Ve věku 89 let zemřela ve čtvrtek 10. března filmová publicistka a čestná občanka Prahy 4 Eva Zaoralová. Specializovala se především na francouzský a italský film, zároveň se věnovala překládání z francouzštiny a italštiny. Dlouhá léta působila ve vedení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary jako jeho umělecká ředitelka.
Uznávaná filmová publicistka Eva Zaoralová se zaměřovala hlavně na francouzský a italský film. V roce 1994 se společně s Jiřím Bartoškou zapojila do úsilí o obnovení prestiže Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a v roce 1995 se stala jeho uměleckou ředitelkou. Pod jejím vedením se programovému týmu podařilo vytvořit přehlídku srovnatelnou s prestižními světovými festivaly. Festival se stal místem, které ve svém programu propojuje různé směry vývoje současné filmové tvorby ve východní a západní Evropě. Uměleckou ředitelkou byla až do roku 2010, o rok později její funkci převzal Karel Och a Eva Zaoralová byla od té doby uměleckou poradkyní festivalu.
Na stránkách Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary jsou ke smutné zprávě o úmrtí Evy Zaoralové uvedena slova prezidenta festivalu Jiřího Bartošky: „Vždycky jsme s Evou v legraci říkali, že náš vztah je takové povolené druhé manželství. Trvalo téměř třicet let. Když tak dlouhou dobu s někým něco vytváříte, pak se těžko smiřujete s tím, že ten druhý už zde není, že ten konec je definitivní.“
Curriculum vitae aneb stručný životopis Evy Zaoralové
Narodila se 28. listopadu 1932 v Praze v rodině architekta Jana Šebánka a jeho ženy Marie Šebánkové. I dědeček z matčiny strany Viktorin Šulc byl povoláním architekt. Po studiu na pražském Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici vystudovala francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně se věnovala překládání z francouzštiny a italštiny, například Federica Felliniho, Michelangela Antonioniho či Georgese Simenona, působila jako tlumočnice a překladatelka.
O film se začala Eva Zaoralová zajímat oklikou, když si jako studentka přivydělávala v komparzu. Představovala například jednu z dvorních dam v klasické pohádce Byl jednou jeden král. Při natáčení poznala studenty FAMU a postupně klíčové osobnosti domácí i zahraniční kinematografie. Od začátku 60. let spolupracovala s filmovými časopisy Kino a Film a doba, jehož byla šéfredaktorkou, s časopisem Světová literatura a s nakladatelstvím Odeon. Napsala řadu článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze přednášela dějiny filmu.
Karlovarský festival navštěvovala jako novinářka už od sedmdesátých let. Od roku 1994 působila vedle herce Jiřího Bartošky v jeho vedení. V letech 1995 až 2010 byla uměleckou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Od roku 2011 ji v této pozici vystřídal Karel Och a Eva Zaoralová působila jako umělecká poradkyně festivalu. Na výročním, padesátém ročníku filmového festivalu v Karlových Varech v roce 2015, představila veřejnosti svoji knihu o jeho historii Příběh festivalu. Do publikace zařadila fakta, postřehy, historky a hlavně objektivní informace.
Kromě dlouholetého působení ve vedení filmového festivalu v Karlových Varech zasedala v porotách mnoha významných filmových festivalů, mimo jiné v Cannes, Berlíně či Benátkách.
Dne 28. října 2010 převzala PhDr. Eva Zaoralová z rukou prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy v oblasti kultury. V roce 2010 se také stala Čestnou občankou Prahy 4.
V roce 2012 jí byl udělen polský Rytířský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky za přínos k rozvoji polsko-českého kulturního dialogu. Ve stejném roce také povýšila na důstojnici francouzského Řádu umění a literatury poté, co jí byl roku 2002 udělen tentýž řád v hodnosti rytíře.
Roku 2017 obdržela Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
V roce 2018 získala v rámci Cen české filmové kritik Zvláštní uznání za mimořádný přínos české filmové kritice.
