Když v roce 1930 podával tehdejší starosta Zlína Tomáš Baťa návrh na zřízení nového Lesního hřbitova, netušil, jak typický objekt pro město vznikne. Netušil však ani, že se brzy stane jedním z pohřbených na novém hřbitově.
Návrh na zřízení Lesního hřbitova podal Baťa, tehdy už starosta, městskému zastupitelstvu 20. června 1930. Okresní úřad v Uherském Hradišti pak v roce 1931 povolil zřídit hřbitov v lesích za městem. Součástí celého projektu bylo tehdy schválení hřbitovního řádu a poplatků. Projekt stavby vzešel z ateliéru architekta Gahury. Sám Baťa se nechal inspirovat podobnými hřbitovy v Americe a lesním hřbitovem v Boru u České Lípy.
Nedostatek místa ve městě
Hlavní myšlenka byla zřídit hřbitov, který by byl vzdálen od průmyslového ruchu a rychle se rozrůstajícího města. Tím se vyřešilo pohřbívání na dalších sto let – plánovalo se s 30 000 hrobovými místy při době tlení 15 let.
Hřbitov byl vysvěcen v roce 1932 ThDr. Hejšlem a prvním pochovaným na něm byl syn MUDr. Gerbece. Ovšem, v červenci toho roku zasáhla nejen Československo, ale i celý svět strašná zpráva. Tomáš Baťa letěl 12. července 1932 do švýcarského městečka Möhlin, aby se zde zúčastnil otevření nové pobočky své firmy. Se svým pilotem Jindřichem Broučkem startoval z firemního letiště v nedalekých Otrokovicích. Let byl však kvůli mlze o hodinu odložen. Baťa trval na odletu, protože jeho přílet na desátou hodinu už byl oznámen do Curychu. A tak letadlo odstartovalo osm minut před šestou hodinou ranní. Zpět na zem už se Baťa živý nevrátil.
Zda-li pilot pozoroval elektrické vedení a zavadil o roh budovy nebo jestli se nezorientoval v husté mlze, není jasné. Jasné ale je, že se letadlo zřítilo z dvaceti až třiceti metrů a oba cestující v něm zahynuli. Pilot v rukou ještě svíral knipl letadla, jakoby chtěl do poslední chvíle zabránit tragédii.
Tomáš Baťa se tak nedobrovolně stal jedním z prvních pohřbených nově vzniklého Lesního hřbitova, který vlastně sám založil. Pohřben byl 14. července 1932.
Současnost hřbitova
Nynější les je smíšený porost ve stáří 80 až 100 let, který je veden jako les zvláštního určení, plochy vně hřbitova jsou hospodářský les. V současné době je na Lesním hřbitově evidováno 11 583 hrobových míst, z toho tradičních do země 2 733, urnových míst 3 365 a vsypových míst 4 464.
Vývoj ve hřbitovní kultuře značně ovlivnil všechny druhy ukládání zpopelňovaných ostatků. Takovým novým způsobem je vsyp popele na vsypovou loučku. Ročně je provedeno kolem 250 vsypů. Vsyp se provádí v době vegetace, tj. od konce května do konce října. Zdůvodnění tohoto způsobu pohřbívání ostatků je myšlenka přirozeného spojení ostatků se zemí a tím i pomyslný návrat do přírody, ze které člověk vzešel.
Hřbitov osobností
Ze známých osobností našli na hřbitově místo posledního odpočinku zakladatel impéria Baťa Antonín Baťa starší, jehož ostatky sem byly převezeny, Tomáš Báťa, architekt hřbitova František Lydie Gahura, filmový režisér, výtvarník a animátor Karel Zeman nebo hokejista Karel Rachůnek.
Zdroj: Jenö Erdély – Baťa, švec, který dobyl světa
