Nejinak tomu je i v letošním roce, kdy připravila vůbec první samostatnou výstavu sklářského výtvarníka Bohumila Maryšky. Ta je připomínkou jeho nedožitých stých narozenin v loňském roce.
Bohumil Maryška se narodil v roce 1922 v Bratříkově. Pocházel z rodiny, která se věnovala zpracování skla, a tak jako výtvarně talentovaný začal navštěvovat sklářskou školu v Železném Brodě. Díky rodinné podpoře pokračoval ve studiu na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Do ateliéru Františka Kysely a Josefa Nováka byl přijat v době, kdy se rozhořela druhá světová válka. Obor užitá malba úspěšně zakončil absolutoriem v roce 1945. V této složité době nebylo snadné vydat se na dráhu samostatného výtvarníka a živit se uměleckou tvorbou. I proto Bohumil Maryška přijal nabídku vyučovat na Státní odborné škole pro umělecký průmysl v Jablonci nad Nisou, kde bylo třeba nahradit pedagogický sbor této dosud německojazyčné vzdělávací instituce.
Její obnovou byl ve funkci ředitele pověřen Josef Durych, jehož konzervativní životní postoje byly Maryškovi velmi blízké. Na jablonecké uměleckoprůmyslové škole působil Bohumil Maryška s přestávkami čtyři desítky let. Byl vedoucím výtvarníkem malířského oddělení, později oddělení zušlechťování bižuterie. Pedagogické působení Bohumila Maryšky tak mají ve vzpomínkách desítky absolventů jablonecké uměleckoprůmyslové školy.
Jako sklářský výtvarník se však prezentoval jen ojediněle. Své sehrála jeho poněkud uzavřená a neprůbojná povaha, důvodem byla i světonázorová orientace. Odmítal se podřídit komunistické ideologii a propagandě a nechat se jí ve své tvorbě ovlivnit.
S takovým postojem bylo v socialistickém Československu obtížné se coby výtvarník prosadit.
Hlavní část umělecké pozůstalosti Bohumila Maryšky tvoří početný soubor váz zdobených většinou leptem a malbou. Jedná se o jemné, až miniaturní kolorované kresby provedené sklářskými technikami. Většina kompozic je inspirována přírodou, literárními díly, uměleckými památkami nebo hudbou.
Během studia na UMPRUM se Bohumil Maryška naučil rovněž technikám monumentální malby – navrhoval vitráže, mozaiky, nástěnné malby nebo tapiserie. Pro uplatnění této dovednosti našel ale jen málo příležitostí. Z jeho realizací v architektuře můžeme jmenovat skleněné výplně oken na schodištích zdejší uměleckoprůmyslové školy a Muzea skla a bižuterie.
Dochované návrhy svědčí o tom, že Bohumil Maryška měl pro monumentální figurální tvorbu dobré předpoklady, které ale nemohl ve své tvorbě rozvinout. Kompoziční umění tak vtělil do komorních scén, které rozprostřel na oblé plochy váz a uplatnil zde své schopnosti výtvarné zkratky i citlivé stylizace. Zvolené náměty ztvárňoval v harmonických kompozicích a lyrickém pojetí.
Věnoval se také tvorbě bižuterie a jako zkušený znalec sklářských technik přicházel s novátorskými technologickými experimenty. Jeho složité a náročné postupy však dokázal ocenit jen málokdo.
Výstava Bohumila Maryšky byla zahájena v Městské galerii MY v Jablonci n/N ve čtvrtek a potrvá do konce srpna 2023.
Zdroj: Jan Strnad / MGMY, Jablonecký měsíčník
