• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nejdražší sportovní haly vznikají bez plánu, ukázalo dotazování

    20.5.2024
    Jan Štoll

    Multifunkční hala jako dobře promyšlená a super nákladná investice nebo svatostánek pro sportovce i fanoušky, kde peníze nehrají roli. Pokračujeme v seriálu mapujícím financování sportu v oslovených městech. Opět se ukazuje, že s rostoucími miliardami na sportovní stánky, klesá pečlivost měst při jejich plánování.

    Z oslovených krajských a středočeských měst vyplývá, že aktuálně se plánuje stavba multifunkční sportovní haly hned v šesti z nich.  V Jihlavě a Brně už se takzvaně „koplo do země“. Hradec Králové, Karlovy Vary a Ústí nad Labem mají postaveno. Ačkoliv se stavba sportovních arén svou velkolepostí a náklady často vyrovná se stavbě římského kolosea, jednotlivá města přistupují k plánování a zajištění provozu velmi rozdílně. Ne všechna mají studii, která řeší umístění sportovních stánků města opravdu detailně a v kontextech. A stejně rozdílný je přístup v plánování, jak budou dále využity prostory existujících sportovních hal.

    Pro srovnání o jak velké sousto se jedná, účet za stavbu pražské O2 arény dosáhl před dvaceti lety 7,2 miliardy korun, finančně destabilizoval Sazku a sportovní svazy o halu přišly. Také provoz haly se může stát obřím finančním břemenem. „Stačí si vyhledat dobové články, aby bylo jasné, že současnému vlastníkovi, který ji dokáže vytížit velkým množstvím akcí, může pěkně vynášet. Ale ani velmi solidní příjmy z provozu by zdaleka nestačily na to pokrýt všechny náklady, na které stavba tehdejší Sazka Arény kdysi vyšla,“ komentoval v minulých dnech ekonom a hlavní analytik týdeníku Hrot Miroslav Zámečník v souvislosti s hokejovým šampionátem.

    Halu chtějí

    Plzeň – 400 milionů

    Plzeň už jednu halu má a chystá se na stavbu další a menší. „Nová sportovní hala bude multifunkční,“ potvrzuje mluvčí Eva Barborková. Stavět se má už příští rok, cena se zatím odhaduje na zhruba 400 milionů korun. Město se pokusí na ni získat státní dotaci. Sportovní hala na Slovanech je ve vlastnictví města. „Provoz sportovišť zajišťuje na základě uzavřené smlouvy o nájmu, provozování a údržbě zapsaný spolek TJ Lokomotiva Plzeň,“ dodává Barborková s tím, že prostory starších hal budou nadále využívány pro sport a zimní stadion i na kulturní akce.

    Město zároveň patří k těm, která budování nových sportovišť řeší do detailu v urbanistické studii, tu podle mluvčí zajišťuje útvar koncepce a rozvoje města Plzně.

    České Budějovice – 1,3 miliardy

    Obdobně je tomu v Českých Budějovicích, které připravují stavbu multifunkční haly u vstupní části Výstaviště za 1,3 miliardy korun. „Národní hala pro míčové sporty jako jsou volejbal, basketbal a házená bude víceúčelová, tedy nejen pro sport, ale také pro kongresové a kulturní akce,“ uvedl 1. náměstek primátorky Petr Maroš. Budějovice mají dobře promyšleno, co bude se stávající halou. „Bude sloužit svému účelu. Uvolněné tréninkové a zápasové hodiny budou nahrazeny buď rozšířením ze strany stávajících uživatelů, nebo budeme moct uspokojit zájem nových,“ dodal Maroš. A má jasnou představu, jak se bude město rozvíjet v následujících letech. „Aktuálně se zpracovává územní studie Levý břeh Vltavy, jejíž součástí je i návrh umístění multifunkční haly. V následujících letech bude probíhat tvorba nového územního plánu, kde budou samozřejmě zapracovány i rozvojové plochy pro nová sportoviště,“ dodal. Provoz hal zajišťuje město příspěvkovou organizací Sportovní zařízení města České Budějovice.

    Pardubice – 1 a 8 miliard

    Oproti tomu v Pardubicích je tomu úplně jinak. Město samo plánuje stavbu multifunkční haly v miliardovém projektu Dukla sportovní. K tomu chce postavit další arénu za osm miliard podnikatel Petr Dědek. Plánování města není tak promyšlené. Projekt Dukla je připravován od roku 2015. „Město má zpracován územní plán s vyznačeným územím pro sportoviště,“ uvedl Radek Strejček z odboru školství, kultury a sportu pardubického magistrátu. Pro Dědkovu arénu však museli zastupitelé schvalovat dodatečnou změnu územního plánu.

    Město je u části sportovních stánků investorem i provozovatelem. „Hokejová aréna je vlastnictví městem založené společnosti Rozvojový fond Pardubice, která halu též provozuje,“ dodal Strejček. Jak bude hala využita dál v případě, že bude postavena Dědkova aréna, zůstává nejasné. Dotazy na budoucí využití zůstaly bez odpovědi. Ani otázka zapojení města do financování provozu Dědkovy arény nebyla veřejně diskutována.

    Olomouc – 2 a další 3 miliardy ve hře

    Výstavba multifunkční hokejové arény je prioritou Olomouce, potvrdila mluvčí magistrátu Radka Štědrá. „Multifunkční hala v Olomouci chybí. Veškerá sportovní zařízení byla kolaudována primárně jako sportoviště a tudíž nesplňují potřebné požadavky na multifunkčnost,“ uvedla.

    Město počítá, že arénu postaví soukromá developerská společnost. Původně měla o stavbu zájem Nová Velkomoravská a Strabag, ten však zájem ztratil. Podle dřívějších informací by náklady na halu v režii Nové Velkomoravské dosáhly dvou miliard. „Město by ročně na výstavbu a provoz této arény finančně přispívalo,“ uvedla Štědrá. To by znamenalo platbu 36,9 milionu po dobu třiceti let s inflační indexací. „Finanční zátěž se pohybuje kolem tří miliard za posuzovaných třicet let,“ vyčíslil dříve primátorův náměstek pro strategie a řízení Tomáš Pejpek.

    Mimo územní plán rozvíjí Olomouc plánování sportovišť podrobněji. „Mimo tento dokument máme rovněž zpracovanou Koncepci podpory sportu a pohybu a Strategický plán rozvoje města Olomouce, ve kterých je výstavba nových, rekonstrukce stávajících sportovních zařízení v majetku města,“ upřesňuje Štědrá. U většiny sportovních zařízení bylo město investorem, provoz ale přímo nezajišťuje. „Veškerá sportovní zařízení jsou pronajata a správu a provoz zajišťují různé společnosti a spolky. U akciových společností je pak město výlučným akcionářem,“ dodala. Zimní stadion provozuje Hokejový klub Olomouc, Andrův fotbalový stadion pak SK Sigma Olomouc.

    V případě že multifunkční hala vznikne, má město rozmyšleno, co s původními sportovními prostory. „Budou nadále sloužit svému účelu, a to jako tréninkové a soutěžní zázemí mládežnických hokejových oddílů HC Olomouc, místních hokejových teamů, oddílu para hokeje, krasobruslařského klubu a v neposlední řadě zde bude bruslit veřejnost,“ dodává mluvčí.

    Další plánují

    Stavbu multifunkční haly plánuje také Mladá Boleslav. „Měla by vyrůst na místě stávajícího dopravního hřiště v areálu u 8. základní školy ve Václavkově ulici,“ uvedla mluvčí Šárka Charousková. Informací o projektu je ale zatím poskrovnu. „Novou multifunkční halu město sice plánuje, ale ta jen doplní kapacity stávajících dvou hal, takže původní haly budou fungovat dál, žádné jiné než sportovní využití se neplánuje,“ dodala. Město se ale na umisťování sportovišť neponechává náhodě. „Součástí urbanistické studie města je v Mladé Boleslavi i právě vznikající generel sportovišť,“ uvedla mluvčí. Investorem existujících sportovišť bylo město. Provoz zajišťuje městská společnost. „Sportoviště má v Mladé Boleslavi na starosti Městská společnost Sportovní a rekreační areály,“ dodává Charousková.

    A své plány má i Kladno. „Rádi bychom vybudovali novou sportovní halu, kde budou mít domov primárně volejbalisté, ale najdou v ní zázemí i další kluby a dispozičně by mohla hostiti i některé kulturní akce,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Heral s tím, že za multifunkční lze považovat i Kladenskou sportovní halu i Sportovní halu BIOS. Otázka na studie k budování sportovišť zůstala bez odezvy. Za to uvedl, že ve sta procentech sportovišť je město prostřednictvím SAMK vlastníkem, a zajišťuje jejich údržbu i investice do rozvoje. „Nejvýznamnější investicí byla rekonstrukce zimního stadionu (téměř půl miliardy s využitím dotace NSA 138 milionů), který je v majetku města, město platí jeho údržbu a provoz (zhruba 30 milionů ročně), ovšem dlouhodobým pronajímatelem, který ze stadionu také generuje zisk z pronájmu prostor a ledových ploch, je hokejový klub Rytíři Kladno.,“ dodal mluvčí.

    Halu staví

    Brno – 6 miliard

    Brno už novou multifunkční halu staví, je investorem a počítá na ni s celkovými náklady 5,76 miliardy korun, včetně miliardové rezervy. Najít potřebné zdroje financí nebylo vůbec jednoduché, a investice má své kritiky. „Je to rizikový projekt. Jeho případný neúspěch může odsunout jiné investice o desetiletí,“ uvedl Seznam Zprávy Marek Pavlík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

    Umístění arény se řešilo změnou územního plánu v roce 2020, detailnějším umisťováním sportovišť se moravská metropole začala zabývat až dodatečně. „Nedávno si nechalo město Brno zpracovat prověření možného umístění sportovišť na jeho území,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

    Krom shánění financí na stavbu, se neobešlo bez zvratů ani zajištění provozovatele. Poté, co jednání s hokejovou Kometou zkrachovala, rozhodlo město, že halu bude vlastnit nově založená městská společnost Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat. Oproti tomu ostatní sportoviště obstarává město jinou společností. „Městská společnost STAREZ-SPORT se stará a pečuje o sportoviště vlastněná Brnem,“ dodává mluvčí. Detailní pohled do brněnského sportovního zákulisí však ukazuje, že i zde se najdou pozoruhodná provázání na soukromý byznys.

    Multifunkční roli dosud plnila Hala Rondo, a po dostavbě arény bude využívána dále. „Hala Rondo bude po dostavbě Areny Brno nadále sloužit svému účelu – hokejové tréninky a zápasy nižších tříd, menší koncerty a akcemi,“ uvedl mluvčí.

    Jihlava – 2 miliardy

    Čile už se pracuje také v Jihlavě, podle odhadů stavba multifunkční haly vyjde na dvě miliardy. I Jihlava řeší umístění multifunkčních hal a sportovišť jen v územním plánu. „Máme v územním plánu plochy, kde se dají vystavět další sportoviště a máme takové záměry a investice zaneseny také v investičním plánu,“ uvedl primátor Jihlavy Petr Ryška. Předpoklad otevření je na přelomu podzimu a zima v příštím roce a bude ve vlastnictví města. „Bude ji provozovat městská firma,“ potvrdil primátor s tím, že využití původní haly není možné.  „Budovaná Horácká multifunkční aréna vyrůstá na místě bývalého Horáckého zimního stadionu,“ dodal.

    Halu mají

    Karlovy Vary – 1,2 miliardy

    Svou multifunkční halu mají v Karlových Varech od roku 2009. Za stavbu KV Areny zaplatilo město zhruba 1,2 miliardy korun. Po dokončení běžel soud o vlastnictví mezi městem a stavebními firmami, do roku 2017 pak spor v němž se město nakonec neúspěšně domáhalo zaplacení 600 milionů korun,  jako rozdílu mezi náklady na stavbu a skutečnou cenou. Dnes je už vše vyřešeno. „Multifunkční sportovní areál KV Arena je ve vlastnictví města a provozuje jej městská společnost KV Arena,“ uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál, dodal, že další sportovní halu se město stavět nechystá a soukromý byznys nepodporuje. „Město Karlovy Vary neposkytuje investiční dotace na podporu výstavby nových sportovních areálů soukromým subjektům,“ dodal.

    Město plánuje stavbu nových sportovišť. „Dle toho, jak se vyvíjí potřeby sportovní veřejnosti a možnosti města. Z projektů připravených v posledním období lze příkladně uvést výstavbu sportovního hřiště u Základní školy Karlovy Vary, 1. máje 1,“ uvedl Kopál.  Studii na velká sportoviště město nemá. „Takovou urbanistickou studii nemáme. Máme dílčí studie na rozvoj nebo revitalizaci jednotlivých areálů, plochy pro sportovní využití jsou také stanoveny v územním plánu,“ dodal.

    Hradec Králové – 763 milionů korun

    Královehradecká multifunkční aréna byla dokončena loni, přestavbou fotbalového stadionu a patří městu. „Její provoz zatím zajišťuje městská akciová společnost FC Hradec Králové,“ upřesnila mluvčí magistrátu Kateřina Rohlíčková. U ostatních sportovišť je provozovatelem město, případně některé z městských organizací. Podrobné studie na umístění nových sportovišť město nemá, přiznává na rovinu mluvčí, ale připravuje. „Město například plánuje nechat vypracovat studii proveditelnosti, která se bude zabývat revitalizací zimního stadionu. Dále se plánují další dílčí rekonstrukce, ať už se jedná o sportovní zařízení nebo jen sportovní zázemí pro základní školy,“ vysvětluje Rohlíčková.

    Ústí nad Labem

    Ústecká multifunkční hala není ve vlastnictví města a město samotné chystá stavbu jen menší haly. „Pro sportující mládež,“ uvedla mluvčí magistrátu Romana Macová. Otázka na studie umístění sportovišť zůstala bez odezvy. U městských sportovišť bylo město investorem. „Město je provozovatelem některých sportovišť přes příspěvkovou organizaci Městské služby. Některá sportoviště jsou svěřena provozujícím sportovním spolkům na základě dlouhodobých smluv,“ dodala  Macová.

    Čím víc, tím hůře

    Jako nejzajímavější se jeví aktuální dění v Pardubicích, kde se připravuje stavba dost možná nejdražší arény v posledních dekádách. Ta zároveň chtě nechtě propojuje byznys a veřejné peníze. V dalším pokračování se podíváme na financování sportovních aktivit jednotlivými městy.

    Zdroj: Autorský text



    Nepřehlédněte