Batagur bengálský je v přírodě již téměř, ne-li zcela vyhuben. Jeho současná pražská populace je výsledkem pátrání rakouského herpetologa Peter Praschag. Ten je v Bangladéši hledal spolu s indickou ochranářkou Rupali Gosh v místních vesnických komunitách. „Jejich obyvatelé totiž nejen s velikou oblibou konzumovali bataguří vejce a maso, ale tu a tam si nějakého ponechávali živého ve víře, že jim přinese štěstí. Rupali si kvůli tomu zablokovala sociální sítě, aby nebylo snadné o ní získat informace a mohla využívat krycí historky. Nalezení a vykoupení prvních tří batagurů bengálských v roce 2009 si od ní vyžádalo dlouhý čas a mimořádné úsilí – ale uspěla. Pomalu pak následovali další jedinci, a to nejen z vesnických rybníčků, nýbrž také od rybářů,“ popsal jejich dramatické pátrání ředitel Zoo Miroslav Bobek.
Z rybníčků se nakonec podařilo několik jedinců umístit do chovných center v Bangladéši. Vedle toho Peter Praschag také dovezl batagury bengálské do Rakouska, kde vznikla záložní kolonie, ze které pochází všech devět mláďat v Zoo Praha. Tyto kriticky ohrožené želvy jsou zajímavé hlavně svým sezónním sexuálním dichromatismem. „V období páření procházejí samci unikátní barvoměnou: hlava a horní část krku se jim vybarví do černé, v níž jasně září zelenožluté oči, ostatní masité části těla jsou karmínově červené. Takovou barevnou kombinaci nenajdeme u žádné jiné želvy světa,“ přibližuje zvláštnost batagurů bengálských kurátor plazů Petr Velenský. Bataguři v Zoo Praha budou schopni reprodukce zhruba za pět let.
Zdroj: Zoo Praha
