Na Islandu nosí dětem dárky vánoční skřítci a dávají je bot, které si děti připravily za okno. V této severské zemi je také důležité, aby každý Islanďan dostal na Vánoce něco nového na sebe, jinak ho prý může sežrat vánoční kočka.
V Anglii je typickým vánočním jídlem pečený krocan s ořechovou nádivkou, a samozřejmě pudink, který nesmí v žádném případě na vánočním stole chybět. Je o to výjimečnější, oproti jiným pudinkům, že se připravuje už v době adventu, a dokonce ho v některých rodinách chodí míchat každý člen rodiny a přitom vyslovuje své přání.
Na Ukrajině bývá častou dekorací na vánočních stromcích umělý pavouk a pavučina. Jde o dávný zvyk a víru v to, že pavučina přináší štěstí.
V Litvě je vánoční tradicí vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Lidé při tom zpívají lidové písně, scházejí se rodiny, sousedé a přátelé, popřejí si navzájem vše dobré a společně polena spálí, aby zahnali neštěstí.
V Dánsku jsou zvlášť odvážní o silvestrovské noci, kdy chodí po domech svých přátel a za dveřmi jim bez ostychu a skrupulí rozbíjejí porcelán. A prý čím větší hromadu střepů tam pak majitelé domů najdou, tím jsou šťastnější, znamená to totiž, že je čeká hodně štěstí v novém roce.
Ve Španělsku je nejatraktivnějším rituálem vánoční losování šťastných čísel vánoční loterie, která je nejstarší a současně největší loterií na světě. Losuje se vždy 22. prosince. Ještě je dobré vědět, že například katalánský ježíšek se jmenuje úplně obyčejně Kakánek.
V Norsku na Štědrý večer podle legendy vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých se chtějí proletět. Z toho plyne zásada, že musí být všechna košťata v domě pečlivě schovaná, nejlépe zamčená.
V Argentině nejčastěji štědrovečerní večeři servírují v zahradě nebo na terase a pochutnávají si na tradičních jídlech jako je pečené selátko a krůta nebo masová roláda s mletým masem a cibulkou.
