Nejrychlejší vlaky mají nové hlavní nádraží míjet. Brno se zlobí

7.2.2022
Jan Štoll

Ze studie Správy železnic vyplynulo, že nejrychlejší vlaky Sprinter na nové hlavní nádraží v Brně u Svratky jezdit nebudou. Zpomalovalo by je to. Nelíbí se to magistrátu, Brno Plus kvůli tomu píše ministru dopravy.

Nové brněnské hlavní nádraží se má stát novou branou do města, nejrychlejší vlaky do něj ale cestující vozit nebudou. Alespoň železničáři to zatím plánují s tratí, po které se mají prohánět vlaky rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, poněkud jinak. „V úseku Praha-Brno vychází nejlépe varianta, která spojuje českou a moravskou metropoli severním koridorem kolem Kutné Hory a Světlé nad Sázavou,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Jinými slovy, železničáři pro vysokorychlostní vlaky počítají se stavbou velkorysé stanice Vídeňská s pěti kolejemi a traťovým obchvatem, kterým mají vlaky nové hlavní nádraží míjet. To má přitom stát se vším všudy 50 miliard korun.

Podle studie má být stanice umístěná západně do Vídeňské ulice mezi dálnicí D1 a Bohunickou ulicí, má u ní být konečná tramvaje, svedené silnice a velké vícepatrové parkoviště. Nástupiště mají být dlouhá 410 metrů. Se stavbou se má počítat při rozšiřování dálnice D1 okolo Brna, protože trať se musí proplést pod větvemi mimoúrovňové křižovatky dálnice a Vídeňské ulice. Stanice Vídeňská má zároveň umožnit vedení vlaků z Prahy do Vídně či Bratislavy bez zajíždění na hlavní nádraží. Problém je, že o tom nikdo nevěděl. „Je to pro nás zcela nová informace. Kromě návaznosti na MHD jde i o návaznost na regionální vlaky,“ uvedl brněnský radní Filip Chvátal (KDU-ČSL). Se stavbou velké stanice na Vídeňské nepočítá ani územní plán. Jeho návrh dlouhodobě počítá pouze se zastávkou příměstské železnice. „Případné výrazné zvýšení dopravního významu by jistě vyvolalo potřebu prověřit všechny dopravní, ale i urbanistické a ekologické návaznosti, což zatím nikdo neudělal,“ dodal Chvátal.

Tento koncept se u brněnských politiků nesetkává s nadšením. „Pro Brno je to neakceptovatelné,“ říká radní Chvátal. A nevítá jí ani dlouhodobý bojovník za stavbu nového nádraží a bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (Brno Plus). „Rychlovlaky pochopitelně nemohou zastavovat v každé stanici. Ovšem Brno není každá stanice. Je druhým nejvýznamnějším městem naší země. Brno musí trvat na tom, aby každý rychlovlak zastavoval na hlavním nádraží,“ říká Kotzian.

Zajížďka na nové nádraží by podle studie vlaky zpomalovala přibližně o 5 minut, a to by mohlo vést k odlivu cestujících. S tím se ale Kotzian neztotožňuje, což napsal v otevřeném dopise ministru dopravy Martinu Kupkovi (ODS). „Zpoždění způsobené zastavením rychlých vlaků včetně typu Sprinter na brněnském hlavním nádraží je z hlediska celkové cestovní doby nepodstatné a jeho akceptace odpovídá významu města Brna. Nic na tom nemění ani fakt úvratě na trase Praha-Břeclav. Investiční náklady více než 17 miliard korun odhadované studií proveditelnosti neodpovídají přínosům terminálu Brno-Vídeňská a bypassu ani tomu, jak míjení brněnského hlavního nádraží poškodí město,“ píše Kotzian, podle něj má investice pochybnou efektivitu. „Vhledem k tomu si Vás dovolujeme požádat o zajištění vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti terminálu Brno Vídeňská a bypassu,“ uzavírá dopis Kupkovi.

„Terminál Brno-Vídeňská je technokratický luxus, který hledí jen na železniční provoz, ale kašle na Brno a s ním na celý Jihomoravský kraj,“ říká Kotzian. Pro stát a město půjde v dalších 15 letech o obří investice. Studie proveditelnosti, která byla dokončena před pěti lety, uvažovala, že přestavba brněnského uzlu bude stát okolo 50 miliard korun a městská dopravní infrastruktura, která zajistí návaznost MHD a individuální dopravy k novému nádraží, měla stát 2,3 miliardy korun. Náklady na infrastrukturu spojenou se stanicí Vídeňská ještě nikdo nespočítal. První trať, která se má na jihu Moravy pro rychlé vlaky stavět, má vést z Brna přes Modřice do Šakvic tak, aby ulehčila nejzatíženější části břeclavské tratě.

Jan Štoll/ČTK



Nepřehlédněte