• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Největší architektonický skvost roku 2024 najdete v Karlových Varech

    10.11.2024

    Letošní Českou cenu za architekturu získal Koncertní sál v Karlových Varech, který architekti Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek Architekti umístili do dvorany zrekonstruovaných Císařských lázní. Společně s hlavním vítězem bylo oceněno dalších pět děl, která získala titul Finalista. Jedna realizace obdržela čestné uznání. Do soutěžní přehlídky, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo 307 realizací. Uvedli to organizátoři ceny v tiskové zprávě.

    Červená, volně stojící samonosná konstrukce Koncertního sálu v Karlových Varech je nově domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru a slouží pro pořádání koncertů, divadelních představení, filmových projekcí či přednášek a konferencí. Konstrukce spočívá na šesti podporách navržených tak, aby se snížily vibrace a zachoval se odstup od stěn budovy lázní. Součástí jsou zasouvací hlediště, nastavitelné orchestřiště a panely i zástěny, které upravují akustiku podle aktuálních potřeb.

    „Česká cena za architekturu velmi dobře naplňuje zákonné poslání České komory architektů i aktualizovanou Politiku architektury a stavební kultury ČR – představuje odborné a zejména laické veřejnosti kvalitní architektonickou produkci realizovanou na našem území, jež může inspirovat jak soukromý, tak veřejný sektor při rekonstrukcích i přípravě nových staveb,“ uvedl předseda České komory architektů a zároveň Grémia České ceny za architekturu Jan Kasl.

    Porotce zaujala také proměna budovy v centru Prahy, ve které se nyní nacházejí umělecké dílny Vysoké školy uměleckoprůmyslové a slouží jako Technologické centrum UMPRUM. Autory rekonstrukce a přístavby jsou Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek z Projektového ateliéru UMPRUM.

    Mezi finalisty se zařadila také Sportovní hala Řevnice, kterou financoval soukromý investor. Realizace vznikla pro potřeby žáků, sportovních kroužků i lidí z města. Jeho autory jsou architekti Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay z ateliéru Grido.

    Jako promyšlenou a zdařile provedenou přeměnu brownfieldu porota ocenila Adaptaci obilného sila, která je součástí revitalizovaného areálu Automatických mlýnů v Pardubicích. Autoři z ateliéru Prokš Přikryl architekti se zaměřili mimo jiné na zlepšení jeho přístupnosti s ohledem na novou funkci. Iniciátor záchrany Automatických mlýnů a zároveň investor úpravy obilného sila Lukáš Smetana letos obdržel i ocenění za výjimečný počin, které je součástí České ceny za architekturu.

    Mezi finalisty se umístila i Rekonstrukce domu v Kutné Hoře architektů Jana Holuba a Tomáš Hanuse z ateliéru BYRÓ nebo řešení Základny technických služeb v pražských Lysolajích autorů Jana Kalivody a Vojtěcha Kaase z ateliéru Progres.

    Čestné uznání letos dostala nová podoba tradiční chatky v zahrádkářské kolonii pod názvem Zahradní pavilon rovněž od architektů Jana Holuba a Tomáše Hanuse z BYRÓ.

    V čele letošní poroty stál řecký architekt Alexandros Vaitsos a jejími členy dále byli architektka Doris Wälchliová (Švýcarsko), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie), architekta a urbanistka Silja Tillnerová (Rakousko), architekt Peter Moravčík (Slovensko), architektka a publicistka Adriana Granatoová (Itálie) a architekt a lektor Andrius Ropolas (Litva).

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte