Syndrom vyhoření. Všichni jsme o něm slyšeli. Někteří z nás ho zažili. Otázkou je, jestli dokážeme tomuto velmi nepříjemnému stavu předejít? To je totiž mnohem snadnější než plně rozvinuté průšvihy pracně léčit!
V dnešní době jedeme naplno. Míra všudypřítomného stresu je enormní, pracovní nasazení často nelidské. Co naplat, že máme svou práci vlastně rádi a že nás baví, ale když je jí příliš a obzvlášť když se pojí s obrovskou mírou zodpovědnosti, stojíme na okraji propasti. Syndrom vyhoření je vlastně stav chronického stresu, který vede k tělesnému i psychickému vyčerpání a pocitům beznaděje a selhání. Člověk se dostane do bodu, kdy nedokáže uspokojivě fungovat – ani v práci, ani v osobním životě. Tento stav přichází plíživě a měli bychom včas rozpoznat jeho příznaky.
Tělo a duše
Buďte vnímaví, abyste včas postřehli, že se s vámi něco děje. Když si nedovolíme vnímat pláč duše, často nás musí upozornit tělo! Symptomy vyhoření jsou především chronická únava až vyčerpanost, potíže se spánkem, zhoršená koncentrace, zapomínání. Po těle můžete cítit dyskomfort až bolesti – na hrudi, hlavy, bušení srdce, dušnost, závratě, zažívací obtíže včetně ztráty chuti k jídlu. V důsledku vyčerpání se mnohdy zhoršuje funkce imunity, proto přichází častější infekce. Vyhořívající psychika může zažívat různé stavy – úzkost, obavy, otupělost, beznaděj, napětí, zlost. V pozdějších stádiích může být úzkost tak vážná, že znemožňuje běžné profesní i osobní fungování.
Cynismus a odloučení
Můžete si všimnout, že vás nic netěší, ztratili jste radost. Ztrácíte motivaci, důvěru, jste pesimističtí. Můžete se také začít vyhýbat lidem, a více se tak sociálně izolovat, vyhýbáte se kontaktu fyzickému i distančnímu – neberete telefony, neodepisujete na e-maily…
Pocit méněcennosti a neúspěchu
Syndrom vyhoření často provází pocity beznaděje, apatie. Nedokážete podávat takový výkon jako dřív, ztrácí se vaše produktivita.
Prevence
Tak, ty ošklivé projevy jsme si popsali a jistě byste sami přišli na různé body, které mohou pomoci v prevenci. Dobrá organizace práce, podporující vztahy, umění odpočívat, dostatek volného času, schopnost říkat NE. Jestli si nejste jisti, zda se u vás jedná o syndrom vyhoření, můžete si pro začátek najít nějaký internetový dotazník a v případě, že vám opravdu vyjde, ihned začněte s nápravou.
Léčba
Strčit hlavu do písku nepomůže, ignorování problému není řešení. Pokud jsme do toho spadli, pak se musíme přenastavit, restartovat.
Nastavte si svůj čas udržitelně – čas práce, čas odpočinku, čas s lidmi, čas sám se sebou.
Dělejte věci, které vás baví a nenechte se nutit do věcí, do kterých nechcete.
Všeho s mírou. Pravidelně sportujte, věnujte se svým koníčkům, vzdělávejte se, rozvíjejte se, radujte se z maličkostí. Pokud je toho na vás moc, nebojte se vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Zdroj: MUDr. Kristina Skulínková
