Mohutný majitel Discolandu Sylvie s nezaměnitelnou kudrnatou hřívou, v bílém obleku a se zlatými prsteny na každém prstě se stal symbolem bezbřehé svobody devadesátých let. V jeho podniku, který nabízel kromě české kuchyně, drahých drinků a taneční hudby také striptérky, jste mohli potkat například Karla Gotta, Lucii Bílou nebo legendární Guns N’ Roses. Ale také Davida Berdycha, hlavu jednoho z největších zločineckých gangů konce 90. let, který tam dělal vyhazovače.
Král extravagance
V dobách své největší slávy Jonák údajně vydělával až milion korun denně. K vybudování zábavního impéria využil kontaktů ještě z konce osmdesátých let, kdy dělával taxikáře ve svém bílém mercedesu. Vydělal si na něj prý prodejem starého železa. Stejným autem vozil v průběhu sametové revoluce například Karla Kryla.
Podnik otevřel v roce 1992 a pojmenoval ho po své mladší dceři Sylvii. A začala nevídaná jízda. Údajně se tam dalo koupit vše – zbraně, drogy, kradená auta i sex. Jonák měl pod sebou až devadesát lidí a peníze rozhazoval do všech stran. V jednu dobu vlastnil třiadvacet aut a dokonce si pořídil i aligátora Bohouše a medvěda Míšu, kterého občas venčil v Libni i v pražské Stromovce.
Hlavně si ale užíval sexu. Ve svých pamětech, které sepsal ve vězení, se vychloubal, že měl více než dva tisíce žen. To se samozřejmě negativně projevilo na jeho manželství, které se postupně změnilo už jen na svazek dvou obchodních podílníků.
Nájemná vražda
Jeho manželce Ludvice ale nakonec došla trpělivost a podala žádost o rozvod. Chtěla Discoland prodat, vzít si svou část a osamostatnit se. Už si dokonce na sídlišti v Praze Petrovicích otevřela svůj krámek se zeleninou. Pro Jonáka ale ztráta Discolandu nepřicházela v úvahu. V dubnu 1994, pouhé dva roky po otevření nechvalně proslulého nočního podniku, se proto do obchodu k Jonákové vypravil nájemný vrah Jiří Tokár a zastřelil ji.
O půl roku později policie obvinila v souvislosti s její smrtí deset lidí včetně jejího muže, který měl vše objednat. Jonák obvinění odmítl s tím, že i jemu samotnému někdo čtvrt roku po její smrti usiloval o život. Nejdříve mu dal do auta výbušninu a potom mu vystřelil do obličeje. Jonák tvrdil, že to byli stejní lidé, kteří zabili jeho ženu. Podle hlasů z podsvětí mělo jít ale o pomstu za to, že za vraždu své ženy nakonec nikdy nezaplatil.
Nepřiznal se
U soudu Ivan Jonák svou vinu celou dobu vytrvale popíral a nejprve byl dokonce viny zproštěn, vyšší soudní instance ho ale nakonec poslala do věznice ve Valdicích. Jonák byl celou dobu přesvědčený, že ho vrazi jeho ženy křivě obvinili výměnou za jejich snížení trestu. Za mřížemi si krátil čas malováním obrazů a také tam napsal knihu Sex, Disco, Revoluce!, která vyšla dva a půl roku po jeho smrti v roce 2019. Hned po propuštění z vězení se vydal v doprovodu svých dcer, které v jeho vinu nikdy neuvěřily, položit květiny na hrob manželky a plánoval znovuobnovení procesu, aby mohl definitivně očistit své jméno.
Také měl v úmyslu obnovit někdejší slávu svého podniku, neměl na to ovšem peníze. Opuštěná budova Discolandu, která šla letos konečně k zemi, se za roky Jonákova věznění stal ostudou Libně. Podle něj měla poškozenou statiku, mimo jiné i proto, že tam vybuchla varna pervitinu, který se tam v jednu dobu vařil. Nic z toho však Jonák užnestihl, v únoru 2016 podlehl zdravotním komplikacím spojeným s cukrovkou.
Zdroj: Wikipedia, iDNES.cz, Blesk
