Nová technologie, kterou stavbaři při rekonstrukci první etapy rekonstrukce Barrandovského mostu používají, je využití vysokopevnostního betonu.
„Poslední týdny byly na stavbě turbulentní, postupy tehdejších stavitelů mostu odkrýváme postupně až nyní během samotné rekonstrukce. Stavitelé tehdy pravděpodobně až na stavbě rozhodli, že nejzatíženější pilíř u napojení strakonické rampy vyztuží ocelovou armaturou mnohem víc, než jakou uvádí projekt z té doby. To nám dnes výrazně komplikuje provrtávání pilíře,“ vysvětluje důvod komplikací Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a pokračuje: „Spolu s nečekaně tlustou asfaltovou vrstvou, která je na některých místech až dvojnásobná, přestože to nemá technicky žádnou funkci, jsme měli na stole dvě možnosti. Nechat vylít povrch asfaltem a ukončit rekonstrukci do začátku září, nebo technické komplikace využít a povrch vyztužit vysokopevnostním betonem, který prodlouží životnost mostu zhruba až na sto let.“
Postupy při stavbě Barrandovského mostu v letech 1978–1988 se rozhodně neztotožňují se současnými možnostmi stavebnictví. A nyní jsou zásadním problémem rekonstrukce. Stavbaři například při bourání části Barrandovského mostu zjistili, že při jeho stavbě byla použita technologie betonáže, která není v současné době akceptovatelná. Nezaručila by totiž ani to, že opravený most by mohl bez problémů sloužit dalších padesát let.
„Problém se projevil jako skrytá závada po odfrézování asfaltových povrchů, odstranění původní izolace a přesném zaměření povrchu mostovky Barrandovského mostu,“ doplňuje Barbora Lišková z Technické správy komunikací hlavního města Prahy.
Využití vysokopevnostního betonu, což je velmi inovativní a moderní technologie, v tomto rozsahu poprvé použitá na území České republice, je výsledek rozhodnutí o nejlepším technickém řešení nadměrné tloušťky vozovkového souvrství na mostě. Slouží jednak jako vyrovnávací vrstva samotné mostovky, a jednak spolupůsobí se starým betonem nosné konstrukce, čímž zvyšuje únosnost a zatížitelnost mostu. Nosnou konstrukci tak výrazně ochrání před zatékáním vody.
„Na prvním místě při opravě mostu je kvalita, kterou bohužel při technologii, která byla použita při jeho vzniku, nebylo možné zaručit. Proto bylo nutné zvolit novou technologii, jejíž vývoj trval tři týdny, a to vyvolalo nutnost částečně pozměnit harmonogram stavby a prodloužit termíny,“ vysvětlil Jozef Sinčák, generální ředitel TSK
