Na průměrný nový byt o 70 metrech čtverečních v Praze bylo podle posledních údajů CG-Indexu českého rezidenčního developera Central Group ve třetím čtvrtletí potřeba 14,8 ročních platů. Jeho průměrná cena činí přibližně 10,5 milionu korun. V Praze se připravuje výstavba 143 tisíc bytů. Ročně se povoluje stavba zhruba pět tisíc bytů, což je podle Central Group polovina toho, co hlavní město potřebuje. Bydlení v něm tak zůstává výrazně hůře dostupné než ve většině okolních metropolí. „V květnu se v celé Praze, která má reálně přes 1,5 milionu obyvatel, povolilo jenom 17 bytů v bytových domech. A podobně tragická čísla byla letos i v řadě dalších měsíců. To je naprostá katastrofa,“ uvedl Dušan Kunovský, zakladatel a šéf Central Group.
V Česku se podle posledního Sčítání domů a bytů (SLDB 2021) nachází celkem 860 tisíc neobydlených bytů. Z toho je jich v Praze 93 627. Podle expertního odhadu ministerstva pro místní rozvoj je významná část v bytových domech. Především na tuto kategorii se zaměřuje analýza resortu. „Počet dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech se v podstatě vyrovnal nové výstavbě za posledních deset let. Výrazně to prohlubuje krizi bydlení,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle Bartoše tak jenom nová výstavba nemůže problém řešit. „V reformě Bydlení pro život proto podpoříme například taky rekonstrukce a pokusíme se snížit riziko spojené s pronajímáním bytů,“ dodal.
Nové i staré byty
Jako častý důvod neobydlenosti se uvádí nevyhovující technický stav nemovitosti a s ním spojené vysoké náklady na bydlení. Analýza MMR toto částečně potvrdila. „Více než čtvrtina dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech neprošla od konce druhé světové války rekonstrukcí. Pro příští roky jsme proto z Národního plánu obnovy zajistili přes 8 miliard korun nejen na výstavbu, ale taky na opravy a snížení energetické náročnosti budov. To pomůže dostat zpátky na trh více bytů pro střední třídu,“ vysvětlil Bartoš.
Na druhou stranu 21 procent dlouhodobě neobývaných bytů se nachází v bytových domech, které vznikly nebo prošly rekonstrukcí po roce 2001. Podle analýzy se zčásti může jednat o takzvané investiční byty používané pro jiné účely než bydlení, například zůstávají dlouhodobě prázdné nebo se mohou nabízet pro krátkodobé ubytování. „Jsme v situaci, kdy se investorům zjevně vyplatí část bytů vůbec nenabízet k nájmu. V návrhu zákona o podpoře v bydlení proto máme i systém garancí a asistence pro ohrožené domácnosti. Když se do něj majitelé dobrovolně zapojí, výrazně se jim sníží riziko spojené s pronajímáním. Rádi bychom takto na trh dostali každý rok až dva tisíce soukromých bytů,“ dodal Bartoš s tím, že tento pro-tržní recept, například na Ostravsku, v Plzni nebo Brně už dobře funguje.
Jenom nahodilá řešení
Hlavní město aktuálně financuje 50 milionovou rekonstrukci bytového domu ve Vršovicích na adrese Moskevská 27, který patřil Praze 10. Ta na jeho rekonstrukci neměla peníze. Dům z roku 1935, který byl postaven jako obytný a obchodní dům pro firmu Baťa, proto prošel odsvěřením a je zpět ve správě hlavního města. „Naše metropole se potýká s nedostatkem bytů, a tak jsem moc ráda, že tu na konci roku 2024 vznikne v šestipatrovém domě deset krásných nových bytů pro Pražany,“ řekla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS). Zda má Praha nějakou koncepci, jak s prázdnými byty města a městských částí naloží, však není jasné. Udženija ani radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) se k záměrům města v této otázce dlouhodobě nevyjadřují.
Zdroj: ČTK