Před 100 lety Pardubice otevřely obchodní pasáž, kterou navrhl úspěšný architekt Ladislav Machoň. Na 50 metrech nabízela 28 obchodů a jednu suterénní restauraci. Místní tisk popisoval zájem kupujících, ale také to, že kritizovali podobu sochařské výzdoby. Pasáži se kvůli ní říkalo U čtyřech panáků. Informoval o tom historik Matěj Bekera z Východočeského muzea.
„Po architektonické a umělecké stránce je to velice kvalitní stavba, je to přeci jenom dílo významného architekta, který realizoval obrovské množství staveb. Ve východních Čechách žádná jiná taková pasáž není, pro region je to hezká ukázka velkoměstského pokusu 20. let udělat výrazný obchodní prostor,“ řekl Bekera.
Na místě pasáže stál od 16. století dům, který patřil Českým bratřím. Měli tam modlitebnu. Později tam bývala kovárna. Ve 20. století přízemní dům v roce 1917 dům koupili stavitelé Antonín Kratochvíl a František Veselý. Na přelomu let 1923 a 1924 ho zbourali. Původně si přáli postavit obyčejný bytový dům s obchody v přízemí, plány ale změnili.
„Vypracovali vlastní vizualizaci čtyřpatrového domu, ale nakonec se rozhodli oslovit architekta Ladislava Machoně. Ten upravil původní návrh a zpracoval reprezentativní pojetí budovy s artdecovými detaily a výstavní padesátimetrovou pasáží,“ řekl Bekera.
Pasáž, kde zářily neonové reklamy, byla vyzdobená v duchu doznívajícího dekorativismu. Na podobě pasáže spolupracovalo několik umělců. Malíř Alexandr Vladimír Hrstka namaloval dvě lunety, dochovala se jedna. Sochař Karel Pokorný dozdobil neglazované rámy kolem oken. Sochařskou výzdobu dostal na starosti Karel Dvořák, který vymodeloval čtyři sochy v prvním patře. Představují rybáře, textiláka, truhláře a slévače.
„Plastiky se následně staly předmětem veřejné kritiky. Místním se nelíbily především jejich proporce, a proto pasáž překřtili, říkali jí U čtyřech panáků. Dobový tisk díla hanlivě nálepkoval jako kreténské figury z Alp,“ řekl Bekera.
Do výzdoby stavby také patřila řemeslně zpracovaná tříramenná svítidla, jejich originály se nedochovaly, ztracené osvětlení nahradily proto kopie. Stavební práce na budově s 31 byty a s pasáží skončily v červenci 1925 a na konci léta ji stavitelé slavnostně otevřeli veřejnosti.
„Obchodní nabídku pasáže tvořila oblíbená kavárna a cukrárna Josefa Hofmana. Mezi další nájemce patřilo kadeřnictví Jaroslava Vostrého, prodej dětské konfekce Antonína Karáska, hudební nástroje nabízela známá královéhradecká firma Červený, kožešiny Pavlína Udržalová, obuv Josef Klor a elektroniku František Šťastný. Mezi širokou nabídkou podniků nesměl chybět ani koktejlový bar,“ řekl Bekera.
Pasáž se také stala místem akcí, mezi prvními hostila například výstavu drobného zvířectva. V roce 1927 měl Machoň pracovat na rozšíření pasáže, ale stavitelé už na to neměli peníze. Machoň podobu centra Pardubic ovlivnil výrazně. V první polovině 20. století pro město projektoval pět veřejných budov a jedno náměstí.
Zdroj: ČTK
