Jak se rodí filmový hit
Obecná škola do značné míry představuje autobiografii scenáristy Zdeňka Svěráka. Ten uvedl, že nápad natočit film se zrodil v Košicích v hotelu Slovan při dotáčení snímku Jako jed (1985). Na myšlenku napsat scénář inspirovaný vlastním dětstvím jej přivedl Vít Olmer, když se zde se štábem bavili historkami ze školních let. Režisér Olmer nakonec upřednostnil realizaci filmové adaptace románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor a příležitost tak získal Zdeňkův syn Jan, jenž hledal vhodný námět pro svůj celovečerní hraný debut. I když byl scénář i se všemi politickými narážkami schválen už v roce 1988, scénu ke konci filmu, ve které otec řeší nad novinami politickou situaci, připsal Zdeněk Svěrák dodatečně.
Autobiografie i fikce
Do jaké míry lze považovat Obecnou školou za autobiografii nejlépe vysvětluje autor sám: „Školák Eda, to jsem s k o r o já. To ,skoro’ vysaďte, prosím, proloženě, protože scénář Obecné školy je mozaikou složenou nejen z toho, co jsem zažil, ale i z toho, co jsem zažít chtěl, co mi vyprávěli jiní a co jsem si jako autor musel přimyslet, aby to pasovalo do sebe a mělo to nějakou klenbu.“
Zdeněk Svěrák změnil jména a některé situace, jako například pozdní příchod žáka Rosenheima (ztvárněného Markem Endalem) do školy. Ve skutečnosti to byl právě malý Svěrák, kdo se opozdil, nikoliv jeho spolužák.
Autor scénáře také prohlásil, že vždy, když neměl v životě někoho rád a jeho předobraz pak použil pro některý svůj film, dané osobě přiřadil nějaké složité, obtížně vyslovitelné jméno. V Obecné škole tento případ představuje Rosenheim, což je mimo jiné i město v Německu nedaleko Mnichova.
Filmový versus skutečný „Igor Hnízdo“
Postavu svérázného učitele Igora Hnízda ztvárnil nezapomenutelným způsobem Jan Tříska. Zdeněk Svěrák k jeho výkonu uvedl: „Já když dneska vzpomínám na svého učitele, podle kterého jsem napsal Igora Hnízda, už si ho neumím představit, Tříska mi ho přebil. Když vzpomínám na dětství, tak mě učí Tříska.“
Ve filmu si vedle Jana Třísky zahrála i jeho žena Karla Chadimová, s níž po pádu železné opony přijel zpět do země z Los Angeles. Chadimová ztvárnila poštovní úřednici, hlas jí však propůjčila Zlata Adamovská.
Předobraz učitele Igora Hnízda se jmenoval Václav Mejstřík a narodil se 14. července roku 1907 ve Mstěticích nedaleko Prahy. To, že do obecné školy na Slatinách přešel v roce 1940 z Vršovic z trestu, potvrzují pamětníci; projevoval totiž vždy velký zájem o mladé kolegyně. Od učitelské profese si odskočil i ke spisovatelské a napsal dvě knihy pro mládež – „Negrínek“ a „Tajemství zeleného meteoru“. Každopádně všichni pamětníci pedagogických praktik Václava Mejstříka se shodují, že byl výborným a oblíbeným učitelem. Záhadou však zůstala jeho odbojová činnost.
Tajemný odbojář Mejstřík
On sám v dotazníku Svazu protifašistických bojovníků uvedl: „V posledním roce války jsem byl zatčen a vyslýchán gestapem přímo v Petschkově paláci, několik týdnů jsem pak strávil ve věznici Pankrác a v koncentračním táboře v Terezíně. Prchl jsem z totálního nasazení, skrýval se u bratra a taky v lesích okolo Kopidlna. Zúčastnil jsem se akce při zabavování vojenského vlaku a s malou skupinou se před 5. květnem probíjel do Prahy. Bojoval jsem na barikádách.“ Historici zjistili, že z neznámého důvodu ve školním roce 1944–1945 neučil a nastoupil znovu na učitelské místo až 1. června 1945. Tedy časově to odpovídá, ale opravdu mohl stihnout uvedené množství odbojové činnosti za jeden školní rok? Co ale naopak jisté je, že se Václav Mejstřík za války na škole ve Vršovicích setkal s ředitelem a odbojářem Janem Zelenkou Hajským. Ten pomáhal parašutistům vysazeným z Británie, kteří uskutečnili atentát na Reinharda Heydricha. Václav Mejstřík zemřel pravděpodobně v roce 1980 v Praze bez potomků.
Další zajímavosti o filmu
Obecná škola se stala prvním celovečerním filmem, jímž v roce 1994 započala své vysílání první soukromá česká televize Nova.
Většina zimních scén se natáčela v létě. Místo sněhu se používala sůl a lehký prášek, který se přimíchává do fasád.
Obrázek na hrobě Edy Součka, jenž šlápl na rezavý hřebík a zemřel, je ve skutečnosti fotka Zdeňka Svěráka, bratra Zdeňka Svěráka, který zemřel stejným způsobem. Když se pak Zdeněk Svěrák narodil, rodiče jej pojmenovali po jeho zesnulém bratrovi.
Skutečnou matku Zdeňka Svěráka lze vidět na hřbitově jako ženu zalévající květiny.
Kde všude se natáčelo
Natáčení filmu probíhalo z velké části na skutečných místech, spjatých s dětstvím Zdeňka Svěráka. Činžovní dům, ve kterém rodina bydlela, samotná škola i její okolí zůstaly zachovány na pražském Bohdalci. Jiný pohled na školu už ale filmaři točili ve Slivenci, kde reálnou stavbu nahradily kulisy. Další venkovní záběry byly pořízeny například v Kbelích, Střešovicích a Hostivaři. Točilo se také mimo Prahu – mimo jiné v Mladé Boleslavi, kde si zahrála místní rozvodna. Rovněž pro natočení epizody, v níž učitel Hnízdo vezme třídu na školní výlet, filmaři opustili region. Záběry však nepořídili v pohraničí, ale v dnes již bývalém vojenském prostoru Jince v Brdech.
Zdroj: csfd.cz, filmovyprehled.cz
