• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Obnova Průmyslového paláce potrvá ještě dva roky

    15.3.2023
    Jan Štoll

    Obnova Průmyslového paláce pokračuje. Výkopové práce na jeho levém křídle se chýlí ke konci. Teď se stavaři věnují ocelovým konstrukcím. Plné krásy by se měl dočkat v roce 2025, tedy po dlouhých 17 letech, co jej zničil požár.

    Levé křídlo veletržního paláce zachvátily plameny v roce 2008, přes deset let se s ním nedělo nic. Až do února loňského roku, kdy začaly stavební práce. Letos se stavaři soustředí na střední halu a pravé křídlo paláce, hlavně na podlahy a ocelové konstrukce, které tvoří hlavní páteř celé stavby se skleněnými vitrážemi. „V 50. letech byla velká část konstrukcí zakryta přestavbou dle návrhu pana architekta Smetany, proto nyní stavba prochází řadou dodatečných bouracích prací. Po zpřístupnění je částečně ocelová konstrukce nahrubo otryskána a dochází k vyhodnocení jejího aktuální stavu,“ řekl David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ, která vede konzorcium firem opravujících palác.

    Z dobových zpráv

    Zdroj: Leoš Kučera, HZS Praha 2008

    Ve čtvrtek 16.10. 2008 byl v 19:13 Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy nahlášen požár Průmyslového paláce v areálu Výstaviště. Do likvidace rozsáhlého požáru levého křídla objektu se zapojilo celkem 33 jednotek požární ochrany. Na místě zásahu bylo nasazeno celkem 275 profesionálních a dobrovolných hasičů a 67 vozidel. Byla ustavena expertní komise, jejímž úkolem bude stanovit příčinu tohoto požáru.

    Nároky na nosnost původních konstrukcí se zvýšily kvůli úspoře energií, budou přidány nové vrstvy, které náklady na provoz sníží. Nutná je proto důkladná revize stavu všech ocelových částí, což vyžaduje její zpřístupnění. „Už nyní je jasné, že je potřeba na některých místech určité části vyztužit, jinde zase budou přidány celé nové prvky pro zvýšení nosnosti, na které následně přivaříme nýty, abychom dodrželi původní vzhled konstrukce. Práce pak završí finální nátěr v olivově šedém odstínu,“ dodal Čech. Nahrubo už je podle stavařů otryskáno téměř 5 tisíc metrů čtverečních ocelových konstrukcí, to je zhruba čtvrtina všech ploch střední haly. Na zesílení konstrukcí zatím padlo 20 tun oceli. Pro levé křídlo je pak vyrobeno zhruba 20 procent úplně nových dílů.

    Šlendrián pod podlahou

    Stále však probíhají i desítky dodatečných destruktivních i nedestruktivních průzkumů, díky kterým je prověřován detailní stávající stav původních částí budovy a na základě kterých dochází k následným úpravám projektu. Stavaři našli problém pod podlahou, kde jsou technologické kanály. Jejich stávající stav je však kvůli dřívější technologické nekázni nevyhovující pro plánované zatížení výstavním prostorem. Proto musely být jejich stropy vybourány, a budou tak vybudovány opětovně s dostatečným množstvím výztuže.

    Obnova paláce má podporu

    Konstrukce je součástí všech tří částí paláce – levého i pravého křídla stejně jako střední haly včetně jejích věžiček a před časem snesené hodinové věže, která stále prochází renovací a bude trvat ještě minimálně rok. Pokračují i renovace historických skleněných vitráží. „Udělám z pozice radního maximum pro to, aby se Průmyslový palác stal výkladní skříní pomyslné brány do Stromovky. Bezesporu je stěžejním projektem, na který budu v rámci pokračujících rekonstrukcí v hlavním městě upírat svou pozornost,“ řekl k tomu nový radní Prahy pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Ten připomněl, že na záchraně paláce má velký podíl jeho předchůdce. „Mám radost, že po letech intenzivních příprav se nám podařilo celý projekt dotáhnout k realizaci a už máme za sebou dokonce první rok stavebních prací, rozsáhlé výkopové práce pod levým křídlem a rozběhly se i restaurátorské práce na vitrážích či věžních hodinách,“ řekl bývalý náměstek primátora, nyní místostarosta Prahy 7 a opoziční zastupitel Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

    Palác se znovu otevře

    Hotovo by mělo být v roce 2025, Průmyslový palác bude jedním z největších krytých prostor pro akce ve střední Evropě. „Jsem moc rád, že celosvětové události a celkově situace na trhu, co se týče zdražování materiálů nebo jejich nedostatek, nezastavily jeho dostavbu,“ řekl Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.

    Budova pochází z roku 1891, navrhli ji architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil, ten také stojí za dalšími konstrukcemi jako Petřínská rozhledna nebo železniční most pod Vyšehradem, který však v majetku Správy železnic značně zchátral, a ačkoliv je památkově chráněný a podle zahraničních expertů opravitelný, vedou se debaty o tom, zda jej lze opravit.

    Zdroj: TZ Magistrát Hl. m. Prahy, Výstaviště Praha, a. s.



    Nepřehlédněte