• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Od zkoušek na DAMU ho vyrazili. Potom ale zazářil v Hollywoodu!

    13.4.2023

    Hořké dětství vystřídal v jeho životě obdivuhodný úspěch ve světě filmu. Ačkoliv se chtěl původně věnovat divadlu, neúspěšné talentové zkoušky na DAMU ho přivedly k filmovému řemeslu. Na FAMU přitom nastoupil, aby se vyhnul vojenskému výcviku.

    Narodil se v roce 1932 jako třetí syn do rodiny středoškolského učitele, matka se živila jako provozní hotelu u Máchova jezera. Své dětství ale Miloš Forman neprožil příliš šťastně. Otce, který byl členem odbojové organizace, zadrželo během okupace nacistické gestapo. A nedlouho nato byla zatčena i matka kvůli křivému udání za protinacistické letáky za roletou hokynářství ve Formanově rodné Čáslavi. Zemřela v březnu 1943 na tyfus v koncentračním táboře v Osvětimi. Více než rok poté zemřel i otec, jehož život vyhasl za zdmi koncentračního tábora v Buchenwaldu.

    „Boj za světový mír“

    Forman našel útočiště u tatínkových sourozenců v Náchodě, kde bydlel, dokud se ho neujala lépe zabezpečená rodina ředitele plynárny z Čáslavi. Po válce nastoupil do internátní školy v Poděbradech, kde poznal filmaře Ivana Passera, bratry Mašínovy nebo budoucího divadelníka a hlavu státu Václava Havla.

    Se světem umění se poprvé setkal již za války díky svému bratru Pavlovi, který pracoval jako malíř v kočovné herecké společnosti. Formana divadelní prostředí uchvátilo natolik, že jeho kroky přirozeně směřovaly na pražskou DAMU, kde však u talentových zkoušek neuspěl. Prý nedokázal zahrát „boj za světový mír“. Zadařilo se mu až na FAMU. Na scenáristiku nastoupil, aby se hlavně vyhnul povinné vojně.

    Vstupenka do Ameriky

    V druhém ročníku zavítal do prostředí Československé televize, kde vyhrál konkurz na moderátora magazínu o kinematografii. A splnil si zde také svůj sen, když si mohl vyzkoušet práci sportovního reportéra na hokeji.

    Během studií spolupracoval na tvorbě scénářů. K režii poprvé přičichl zásluhou Alfréda Radoka, který mu umožnil režírovat jednu scénu historického filmu Dědeček automobil. Radok si v roce 1958 vybral velmi talentovaného Formana i pro multimediální projekt Laterna magika. Inscenace pro bruselskou výstavu EXPO 58, ke které Forman napsal scénář, sklidila nebývalý úspěch. Není tak divu, že s Radokem připravoval i další pokračování experimentálního divadla.

    V 60. letech se do obliby československých diváků dostal díky snímkům natočeným spolu s kameramanem Miroslavem Ondříčkem, které se vyznačovaly jízlivým až černým humorem. Jejich společný debut Konkurs, pro který s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem uspořádali v divadle Semofor fiktivní výběr zpěvačky, se těšil velkému ohlasu. V roce 1963 se v kinech objevil také snímek Černý Petr, který pro Formana neočekávaně zabodoval na Mezinárodním festivalu v Locarnu. Výhra mu umožnila poprvé navštívit Ameriku.

    Třináct Oscarů

    Prosadit se ve světě filmového průmyslu se mu podařilo až se snímkem o mladičké blondýnce toužící po lásce. Film Lásky jedné plavovlásky získal první nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Emigrovat do Spojených států mu v roce 1967 umožnila hořká komedie Hoří, má panenko, která získala další nominaci na Oscara.

    Ve spolupráci s českými tvůrci pokračoval i za velkou louží. K tvorbě v Americe přistupoval stejně, jako byl zvyklý doma, a proto jeho první film natočený ve Spojených státech, Taking off, u diváků propadl. Útěchou mu však mohlo být ocenění odborné poroty na festivalu v Cannes.

    Situace se krátce poté otočila a adaptace románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem dosáhla v roce 1975 fenomenálního úspěchu a posbírala pět Oscarů. O devět let později Forman zazářil filmem Amadeus o životě hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, který mu přinesl dalších osm Oscarů. Filmové kritiky oslovil i snímek Lid versus Larry Flynt, natočený na přelomu tisíciletí. Před pěti lety se příběh legendárního režiséra definitivně uzavřel a půl roku po jeho smrti po něm Pražané pojmenovali náměstí v centru města.

    Lásky Miloše Formana

    S první láskou Janou Brejchovou se Forman seznámil na natáčení snímku Štěňata. Rodičům šestnáctileté herečky se ale jejich velká láska příliš nezamlouvala. Dceru vyhodili z domu a musela si hledat podnájem. Paní domácí ovšem nemohla strpět pánské návštěvy, což bylo jedním z důvodů, proč se narychlo vzali. Manželství však skončilo kvůli častým Formanovým nevěrám.

    Druhá manželka, Věra Křesadlová, Formanovi porodila dvojčata Petra a Matěje. Kvůli jeho pracovnímu vytížení se zanedlouho i jejich cesty rozdělily. Oficiálně se ale rozvedli až po pětatřiceti letech.

    Do expartnerky Karla Gotta, Martiny Zbořilové, se zamiloval v roce 1995, porodila mu dvojčata Andrewa a Jamese a zůstala po jeho boku až do úplného konce.

    Zdroje: milosforman.com, Wikipedie



    Nepřehlédněte