Takové malé Česko na pomezí Rumunska a Srbska o velikosti Libereckého kraje v kopcích nad Dunajem. To je Banát v Rumunsku. Reportér Honza Tuna se tentokrát nevydal po stopách hamižných hříšníků, ale po stopě české v této málo známé oblasti, kde se žije ještě hezky postaru a jídlo vaří z opravdových surovin. Zjistil, že v Banátu má kořeny i fotbalista Pavel Nedvěd.
Tunova cesta začala ve vesnici Eibenthal s českým jménem Tisové Údolí. Zrovna se tam pořádal první ročník soutěže o banátský výrobek roku pořádaný českými učiteli v Banátu a spolkem Český Banát. Psanými slovy těžko popsatelná oáza pro chuťové buňky, kterou připravili místní Češi z lokálních surovin. Šípkové marmelády, pikantní zeleninová směs Zákuska, kozí a kravské sýry, medy a místní Višňovka, kterou si porotci pochvalovali nejčastěji. „Tady se prostě dobře jí,“ konstatoval Tuna nad ochutnávkovým talířem.
„Jsem tady už třetím rokem, pracuji ve škole, děláme odpolední program pro děti, kulturní akce, přemýšlíme všestranně, jak podporovat místní komunitu. Česká kultura je tady autentická a živá,“ říká místní učitel a organizátor soutěže Alexandr Gajdzica. Ta má podpořit povědomí o Banátu. „Vítěze chceme v prvé řadě zviditelnit, ukázat, že tohle jsou ty nejlepší výrobky, které se tady vyrábějí, jsou to ty nejčistší věci, aby to turisté na první pohled poznali třeba podle loga naší soutěže a dalších věcí,“ dodává Gajdzica. „Mám velkou radost, že jsem vyhrála,“ říká vítězka soutěže Elisabeta Havlicec a popisuje, že višně, ze kterých vítěznou Višňovku vyrábí, pochází ze stromů z jejich menšího sadu u domu a především z velkého na kopcích uprostřed lesů. „Recept nedám. Vybírám menší višně, které mají lepší barvu. Co je tady nejlepší? Všechno tu máme nejlepší,“ dodává.
Český Banát
Banát se potýká s odlivem mladých lidí, kteří odchází do měst nebo do České republiky. Výjimkou je Eibenthal, jen během uplynulé zimy se sem vrátily tři rodiny s dětmi. Místní krajina a lidé učarují natolik, že se vrací a zůstanou. „Jsem z Brna, přijela jsem sem s dobrovolníky a tak jsme se poznali s manželem. Když se nám pak narodila první dcera, tak jsme se sem vrátili. My jsme vždycky chtěli bydlet někde na vesnici a mít hospodářství, a to že jsme zrovna tady, pramení z toho, že manžel odsud pochází,“ vypráví Baruška Merhautová, která vyhrála v kategorii potraviny se svými kozími a kravskými sýry. I další z žen si život v Eibenthalu pochvaluje. „Dětem se tady hodně líbí, mají volnost a jsou tady v klidu. Je tu nádherná příroda a je tady strašně hezké místo,“ říká Etuška Löw. Ta se s rodinou vrátila loni před Vánoci z Ústí nad Labem, kde pracovala jako jeřábnice.
Spolek Český Banát se snaží rozšířit možnosti sportovního vyžití pro děti. Začali budovat fotbalové hřiště, na jehož dokončení není zatím bohužel dostatek peněz. „Před pár lety jsme vybudovali hřiště pro malé děti, teď se snažíme vystavět hřiště pro celou vesnici, kde by se hrál nejen fotbal,“ říká krajan Tomáš Pospíšil. Místní podporují i další vyžití pro děti, učitel Gajdzica vede například školní klubovnu. „Pásli ovce Valaši při betlémské salaši,“ zaznívá z klubovny zpěv dětí. A dětem se život na venkově líbí. „V Ústí nad Labem jsem žil třináct let a pak jsem se s rodiči přistěhovali sem. Mám více možností, můžu se tady procházet s kým chci a kde chci,“ pochvaluje si Gabriel (14). „Všechno je tady nejlepší,“ říká devítiletý Lukáš. „Líbí se mi, že můžu lítat. Běhám, po kopcích,“ vysvětluje Tunovi se smíchem osmiletá Josefínka. V Tisovém údolí se také každý rok v srpnu koná Festival Banát, který je největší českou kulturní akcí mimo Českou republiku.
Nedvědovi z Gerníku
Další vesnice nese jméno Svatá Helena. Příští rok oslaví 200 let od svého oficiálního založení. Není zdaleka první českou stopou v krajině Rumunska. Už od středověku je pod Svatou Helenou hrad, dnes opravovaná zřícenina, který v roce 1427 dokončil král Zikmund Lucemburský, syn Karla IV. Dávná historie si tady podává ruce s novodobým životem. Nedaleko místní lidé objevili základy starého pravoslavného chrámu, který tu chtějí znovu vybudovat. Zatím tu v provizoriu žijí dva mniši a elektřinu si vyrábí několika solárními panely. Zajímavostí je, že všechny české vesnice propojuje turistická trasa značená Klubem českých turistů. Další kroky zavedly Honzu Tunu do Rovenska, kde dnes žije jenom asi 50 lidí, a do patnáct kilometrů vzdáleného Gerníku. Jedním z nejčastějších jmen je tady Nedvěd a Nedvědová, a není to náhoda. Právě s legendárním fotbalistou Pavlem Nedvědem má Gerník hodně společného, pocházejí z něj jeho prarodiče a místní jsou na to náležitě hrdí. Další zajímavosti z Banátu sledujte na TV Náš Region.
