Praha v reakci na informace o pozadí výbuchu ve Vrběticích vypověděla 18 ruských diplomatů, Moskva vzápětí reagovala vyhoštěním 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance.
„Mezi subjekty, u kterých existuje vyšší pravděpodobnost, že budou čelit kybernetickému útoku, patří zejména vládní instituce, ozbrojené síly a firmy v sektoru energetiky a průmyslu,“ uvedl NÚKIB ve zprávě.
Útoky mohou mít podle úřadu povahu od jednoduchých útoků na webové stránky až po sofistikované a velmi destruktivní útoky, jejichž cílem je nevratné smazání dat, kybernetická špionáž a další jevy. Aby se správci informačních systémů mohli lépe připravit, zpracoval NÚKIB analýzu nejčastějších technik, které aktuálně útočníci využívají, a také nejčastěji zneužívaných zranitelností.
„Tuto analýzu jsme poslali adresně správcům informačních systémů, které spadají pod náš zákon, a jsou tím pádem zásadní pro fungování státu a bezpečí a zdraví jeho obyvatel. Zároveň ji však dáváme volně k dispozici veřejnosti, aby tyto informace pomohly ochránit i systémy, které pod náš dohled nespadají,“ uvedl ředitel NÚKIB Karel Řehka.
Pod zákon o kybernetické bezpečnosti spadají správci systémů kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů či systémů základní služby. Jde o systémy informační infrastruktury, jejíž narušení by mělo dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí nebo ekonomiku státu. Kromě jiných jde o subjekty z energetiky, vodního hospodářství, zdravotnictví, bankovnictví či letecké dopravy.
Kromě přehledu nejčastěji zneužívaných zranitelností a technik útoku dokument obsahuje i odkazy na podpůrné materiály, které NÚKIB vydal už dříve a které mohou být správcům systémů užitečné i nyní.
adp/ČTK
