Především na konsolidaci krajských financí se v uplynulém roce soustředilo nové vedení Olomouckého kraje. Podle hejtmana Josefa Suchánka (Piráti a STAN) se musí vyrovnat s dluhy po předchozích krajských vládách i negativními dopady pandemie koronaviru na příjmy rozpočtu. Velkou pozornost krajští radní věnovali také epidemii a organizaci očkování proti novému koronaviru, které bylo zahájeno na začátku letošního roku.
„Před rokem jsme (do vedení hejtmanství) nastupovali za velmi nestandardní situace rovnou do krizového řízení v době nouzového stavu, ve kterém se naše země tehdy nacházela. Veškeré priority tak byly pandemií potlačené,“ řekl Suchánek, který vedl krajské krizové řízení. „Strávil jsem s tím opravdu ohromné množství času,“ podotkl hejtman.
Už sestavení letošního rozpočtu bylo podle Suchánka velmi obtížné. „Olomoucký kraj jsme přebírali s astronomickým dluhem téměř 3,3 miliardy korun, který ve srovnání s ostatními kraji byl a je největší,“ řekl. Splácení tohoto dluhu podle Suchánka výrazně zatěžuje krajský rozpočet, který se od loňska navíc kvůli pandemii koronaviru potýká s poklesem příjmů z daňových výnosů. „Dostali jsme do vínku pokles na straně příjmů, což se tady dle pamětníků nikdy předtím nestalo,“ uvedl hejtman.
Krajské zastupitelstvo proto loni schválilo revolvingový úvěr v celkové výši jedné miliardy korun, který bude kraj moci opakovaně čerpat po dobu tří let. Splácení úvěru je rozvrženo na deset let. Letos má být z tohoto revolvingového úvěru zapojeno do rozpočtu 400 milionů korun, peníze jsou určeny na financování oprav, investic a projektů.
V první polovině letošního roku se situace podle Suchánka díky ústupu epidemie postupně zlepšila a tuzemská ekonomika se nastartovala, nyní její růst limituje nedostatek surovin, růst cen energií, vysoká inflace i opět sílící pandemie koronaviru. „Dnes už není pochyb, že jsme v páté vlně covidu, kterou znovu musíme řešit,“ podotkl Suchánek.
Mimo řešení pandemie se nové vedení hejtmanství pustilo například do další transformace sedmi sociálních zařízení, která poskytují pobytové služby pro lidi se zdravotním postižením nebo patří do kategorie domovů se zvláštním režimem. Část klientů by díky tomu mohla opustit zdi sociálních zařízení a najít nové bydlení ve městech a obcích. Hejtmanství chce zároveň vybudovat moderní ubytovací kapacity pro klienty domovů pro seniory, které nyní sídlí například ve starých zámeckých objektech. Celkové investice by se měly pohybovat mezi dvěma až třemi miliardami korun.
zdroj: jv/ctk
