Kdy jste začal mít rád deskovky? Hrálo se u vás doma, když jste byl malý?
My jsme hráli úplně všechno možné, nejvíc deskovek jsme měli na chalupě. Když jsem vyrůstal, tak jich ale zase tolik nebylo, měli jsme Dostihy a sázky, pak přišly Monopoly a Člověče, nezlob se! Tímhle jsme disponovali. A pak samozřejmě žolíky a Uno, které se zase později dostalo do módy, ale v devadesátkách to byl hit. To já miloval, stejně jako asi veškeré karetní hry.
Takový Autobus jsme hráli skoro pořád. Navíc jsem se před asi deseti lety zamiloval do pokeru, a dokonce jsem tomu v jednu chvíli propadl tak, že jsem se tomu věnoval víc než muzice. Nebral jsem to ale jako gambling, moc mě bavila ta hra samotná.
Kdy vás prvně napadlo, že byste od hraní her mohl zběhnout k jejich vymýšlení?
Máme tlupu pěti kamarádů, se kterými už asi 20 let jezdíme na různé dovolené. Známe se od dětství a v září minulého roku jsme měli jet na chalupu. Jeden z kámošů, Michal, ale zavolal, že má covid a že nemůže jet. Ale my ať prý klidně jedeme i bez něj a nic nerušíme. Mě to bylo šíleně líto, protože právě Michal byl jedním z velice dobrých hráčů.
Cestou jsem přemýšlel, co tedy budeme hrát a zároveň mě mrzelo, že on je nemocný. A mrzelo mě i to, že se to nedá nějakým snadným způsobem zničit. Že si nestačí vzít Paralen, ale je za tím něco víc, co nikdo z nás zatím nedokáže zanalyzovat a celý svět se kvůli tomu obrátil vzhůru nohama. Veškeré tyto asociace se najednou proťaly a já si řekl, že by bylo super vymyslet deskovou hru, kde ten covid konečně porazíme.
V názvu má slogan „Jsme v tom spolu“, jde o týmovou zábavu?
Zrovna název jsem vymýšlel hodně dlouho. Pojmenovat to jenom Covid-19 mi přišlo blbé, když je to zábavné a trochu nekorektní. Tak jsem využil už totálně zprofanovaného sloganu „Jsme v tom spolu“.
Bylo strašně vtipné sledovat, jaký šílený kocourkov se tady rozjel a jak nic nefungovalo. Já jsem vůbec neměl pocit, že v tom jsme spolu, kvůli tomu jsem k tomu dal ještě apendix KSAKRU! Aby to opravdu znělo tak, jak má, protože až to tomu dodává tu skutečnou tonalitu, ve které se hra pohybuje. Není to tedy týmová hra, naopak je to dost sólové a cílem je porazit covid.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Mladém světě č. 12/2021, který vyšel 6. května
Anna Zunová
