Opevněná krajina. Příběh turisticky zapomenutých, ale strategicky důležitých Rýchor

15.9.2021
Fefík

Příběh opevněné krajiny se odehrává v obcích na úbočích Rýchorské rozsochy v nejvýchodnější části Krkonoš. Ve 30. letech 20. století, v době napjaté mezinárodně politické situace, se jednalo o vojensko‑strategicky klíčový region, přes který procházely sjízdné komunikace ze Slezska do českého vnitrozemí. První objekty československého opevnění tu vznikly v roce 1936. V letech 1937 a 1938 byly budovány linie lehkého opevnění nového typu (známé jako řopíky) na Rýchorách, v Dolní Lysečinách a na Babí. Tady, při historické zemské bráně, stály i objekty těžkého opevnění, jediné v Krkonoších dokončené.

Zdejší obce byly, až na město Žacléř, dominantně německojazyčné. Turismus, jinak pro Krkonoše typický, se jim spíše vyhýbal. Lidé v této oblasti, stejně jako v celém německy mluvícím pohraničí, reflektovali politické události, vznikající opevnění a na něj navázanou infrastrukturu.

Jak tedy ovlivnila každodenní život obyvatel horských zemědělských vsí vlastní výstavba opevnění? Jak vnímalo místní obyvatelstvo bezpečnostní složky, které se v pohraničních oblastech soustřeďovaly, prováděly kontroly, v zastoupení státu vykupovaly a vyvlastňovaly pozemky pro stavbu opevnění, přehrazovaly pole a louky ostnatým drátem ve jménu československé státní sebeobrany? Jaký charakter měla interakce mezi místními a stavebními dělníky, kterými byli v drtivé většině Češi? A jak se v regionu projevilo prohlubující se nacionalistické nahlížení na budoucnost Československa? Na tyto otázky se snaží výstava odpovědět a předložit mozaiku dění v tomto regionu na konci 30. let 20. století.

Když se borůvky přestěhují na louku, předznamenává to její konec

Výstavou se prolínají tři tematické linky – příběhová, pramenná a technologická. První je příběhem tří kamarádů – historičky, archeoložky a etnologa, kteří návštěvníka, každý dle metod své profese, provázejí procesem historického bádání. Ten je zavede do terénu, paměťových institucí všeho druhu, k pamětníkům, soukromým sběratelům i do virtuálního světa internetových databází. Druhá linka ukazuje nejrůznější typy historických pramenů – od písemných (uložených v Čechách i Německu), přes hmotné až po orální, ústní).

Třetí linka je demonstrována prostřednictvím počítačové aplikace, vyvinuté na půdě MFF UK, která pomáhá badatelům s rychlou orientací v textu pomocí generování klíčových slov, s automatickým překladem z němčiny nebo přepisem mluveného slova do textové podoby.

Výstava, koncipovaná jako putovní, je umístěná na panelech, částečně pojatých formou komiksu. Hlubší informace lze získat na fotografiích a dokumentech uložených v tabletech nebo prostřednictvím qr kódů na panelech. Výstava je otevřená každý den mimo pondělí, ve všední dny od 10:00 do 15:00, o víkendech od 10:00 do 17:00 hodin.

Zdroj: Olga Hájková, Tamara Nováková, PULS (Vrchlabí)



Nepřehlédněte