Do detenčního centra pro uprchlíky Bělá-Jezová se vydala skupina studentů pražského Gymnázia Přírodní škola, která zároveň uskutečnila dotazníkové šetření mezi 332 lidmi žijícími v okolí. „Nelze to nazvat průzkumem, vzorek lidí, které jsme oslovili, neodpovídá složení populace, nelze z toho tedy vypozorovat validní závěry, není možné zobecnit to,“ upozornil Náš REGION student Matyáš Kadlčík. Nicméně, zajímavé určitě je, že na dotaz, zda by Česká republika měla přijímat lidi, kteří utíkají před válkou a hledají azyl, odpovědělo kladně 60 % oslovených. Oproti tomu v průzkumu CVVM, uskutečněném ke konci loňského roku, se téměř 70 % respondentů postavilo proti.
Kdo je uprchlík? Ten, kdo uprchl…
Celkově studenti v dotazníku položili devět otázek. Zajímalo je například, kdo je podle respondentů uprchlík . „Kolem poloviny dotázaných odpovědělo ve smyslu, že uprchlík je ten, kdo urpchl, někteří lidé dělili na válečné uprchlíky a ekonomické migranty, extrémních negativních odpovědí jsme zaznamenali asi jen deset procent,“ uvedl pro Náš REGION student Kryštof Kadlčík. Z odpovědí na další otázku vyplynulo, že na názory lidí nemají vliv zdroje, z kterých čerpají informace. Jedna z otázek směřovala k tomu, zda má migrace nějaké výhody. „Většina lidí řekla, že ne. Ti, kteří odpověděli ano, zmínili uprchlíky jako pracovní sílu, jiní vidí jako klad diverzifikaci,“ řekl Kryštof.
Podmínky v detenčním centru se zlepšily
A jaký dojem na studenty udělalo detenční centrum Bělá-Jezová? Od roku 2015, kdy centrum čelilo kritice úřadu Veřejného ochránce práv i dobrovolnic a dobrovolníků pomáhajícím lidem na útěku, se situace podle studentů zlepšila. „Měli jsme připravenou exkurzi, věnovali se nám tři zaměstnanci, mile nás překvapilo, že provedli hodně změn, pro klienty, jak uprchlíkům říkají, tam jsou i volnočasové aktivity,“ uvedl Kryštof Kadlčík. Zdůraznil, že v roce 2015, kdy přes Českou republiku přejížděli uprchlíci ve vyšším počtu, bylo centrum kapacitně přetíženo asi na trojnásobek, dnes jsou tam desítky lidí, přičemž přesné číslo nemohli pracovníci studentům sdělit.
Když už malé děti, tak novorozenci
„Vyměnil se tam prakticky celý personál,“ uvedl Kryštof. V centru je vnitřní a vnější oplocení, s uprchlíky, kteří pobývají za tím vnitřním, studenti neměli možnost mluvit. V reportáži dalších studentů, která byla zveřejněna na webu gymnázia Přírodní škola, je v detenčním centru Bělá Jezová v současné době jen málo dětí, „když už, tak jsou to malí novorozenci“. Tak to studentům zmínila jedna z místních pracovnic. V reportáži je též zaznamenáno, že po roce 2015 probíhaly v centru změny. Pracovnice centra studentům například ukázala fotky tehdejšího oplocení. „Nyní je ho mnohem méně. Na základě připomínek se sundaly ostnaté dráty z plotů a mříže z oken,“ uvádí reportáž.
Dostali azyl a v Česku se integrovali
Studenti v rámci zkoumání zaznamenali příběhy uprchlíků, kteří detenčním centrem Bělá-Jezová neprošli a v České republice žijí legálně. „Jeden kluk je tady díky vládnímu programu, kdy se česká vláda v roce 2015 zavázala, že přijme kolem sedmdesáti uprchlíků, měli to být křesťani, od toho se ustoupilo a přijali jsme tři muslimské rodiny. Říkal, že se dobře integroval a za ty tři roky se naučil docela dobře česky, což je samozřejmě těžké. Spokojená je i žena, která se sem dostala tak, že její otec s Českou republikou dlouhodobě spolupracoval. Po vlastní ose sem přiletěla z Turecka. Příliš negativních reakcí nezaznamenává, okolí ji bere dobře,“ uvedl Kryštof.
Celoškolní projekt Expedice
Zkoumání se uskutečnilo v rámci celoškolního projektu Expedice, který začíná vždy na konci května, je určen region (tentokrát Ralsko a okolí) a studenti ve skupinkách zkoumají různá témata. „Tentokrát jedna skupinka zjišťovala, jací živočichové žijí v kráterech bývalého vojenského prostoru, další skupina si z jílu postavila tavící pec a zkoušela tavit železnou rudu, další zkoumala vývoj místních zvyků a svátků v průběhu 20. století, jiná skupina pořádala zdravotnické kursy pro žáky základních škol a část studentů zaznamenávala zpravodajství z jednotlivých průzkumů,“ uvedla pro Náš REGION lektorka Hana Nábělková. Výstupy ze zkoumání následně studenti veřejně prezentují.
