Osobnosti Mělnicka: učitel Slovanů a diktátor, který chtěl trestat lidi bez soudu

Diktátor, který přežil atentát

Kelský rodák Bedřich Šťastný se narodil 1. prosince 1892. Po absolvování mělnické vinařské školy a po krátkém působení ve stejném místě působil krátkou dobu v Českých Budějovicích jako redaktor časopisu Jihočech a byl i spoluzakladatelem KSČ. Během druhé světové války se věnoval výrobě vína v rodných Klích a přitom byl ve spojení s ilegálním ÚV KSČ Josefa Moláka, v odboji byl aktivní a proto byl v roce 1944 zatčen, ale válku přežil. Po osvobození se vrátil na Mělník, kde se stal předsedou ONV a předsedou OV KSČ, zároveň byl poslancem Národního shromáždění. Mimo jiné zpracoval Kroniku dělnického hnutí na Mělnicku.

Byl filmovým režisérem, stal se předsedou KSČM a stranu chtěl dokonce přejmenovat

Byl znám jako diktátor okresního formátu a jeho výrazné aktivity v několika kampaních proti tzv. nepřátelům republiky si všiml v roce 1947 časopis Dnešek Ferdinanda Peroutky nebo týdeník Máchův kraj v Litoměřicích. Šťastný chtěl trestat lidi bez soudu a práva na obhajobu. O jeho jedné veřejné provokaci vypráví příběh z roku 1946 v knize Miroslava Sígla Osobnosti a osudy obce. Historička Alena Šporková o něm napsala v časopisu Dějiny a současnost článek Bedřich Šťastný – komunistický vládce Mělníka 1945 – 1948. Po únoru 1948 na něj byl spáchán atentát, obviněn byl Josef Hořejší, který byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Bedřich Šťastný zemřel až v roce 1960.

Šťastného dva synové také vstoupili do místní politiky, Jan se stal I. místopředsedou MNV Kly a František byl až do své smrti v roce 1968 I. předsedou JZD Kly. Jeho pohřeb se konal téměř symbolicky v oněch srpnových dnech 1968 a pamětníci vzpomínají na cestu autobusem kolem sovětských vojáků.

Osobnosti Mělnicka: kde se narodil Turek z Vesničky mé střediskové

Učitel a Slovan

Josef Fuksa se narodil 27. prosince 1842 v Klídch-Záboří a byl učitelem. Zajímavostí je, že kromě toho, že byl ředitelem škol v Praze a později v Záboří, působil jako odborný učitel v jihoslovanských a ruských školách a byl i jednatelem Zemské hedvábnické společnosti. Napsal mnoho odborných článků do časopisů Slovanský pedagog, Národní škola nebo Posel z Budče.

Tragédie druhé světové války

Vzpomínku na příslušníky své rodiny, kteří statečně čelili německé agresi během druhé světové války nám poskytl i současný Kelský starosta Pavel Michalíček: „Ke druhé světové válce mám příběh z rodiny – můj otec, nar. 1922, byl totálně nasazen v Říši a po náletu na Wroclaw uprchl. Kde se skrýval do konce války to nevím. Za roznášku letáků byl pak zatčen a v Mauthausenu umučen můj prastrýc František Michalíček.“

Trpké osudy války se tak nevyhýbaly ani dnešním „mocným“.