Otec je první kamarád dcery. Zásadně ovlivní její vztah k mužům

25.3.2021
Jiřina Pouzarová

I když dcera vyrůstá jen s matkou…

Rodiče na nás mají trvalý vliv. Pro dceru je přitom zásadní vztah s otcem, a to i v případě, že vyrůstala jen s matkou. Byl chladný nebo laskavý? Projevoval vám lásku, nebo jste ho téměř neznala? Ať už to bylo jakkoliv, zanechal ve vás otisk. Otec dceru ovlivňuje celý život, možná víc než si uvědomuje. Jsou ženy, které jejich otec nikdy nepřijal. Mnohdy ho ani nepoznaly a nežily s ním. Svým postojem v nich vypěstoval pocity nejistoty, méněcennosti, strachu a osamělosti. Tyto bolestné události vedou k tomu, že takové ženy v dospělosti neočekávají od mužů lásku a bojí se vstoupit do důvěrného vztahu. Vztah otce a dcery je základním kamenem pro budoucí život s partnerem.

Trénink do života s partnerem

Otec v dceři buduje její pozdější vztah k mužům. Dcera se od něj naučí, jak s muži jednat. Musí se potkat s mužskou energií a vyzkoušet si, jak on reaguje zase na tu její. Je to trénink do života s partnerem. Na tom všem pak bude stavět svůj budoucí vztah k mužům. Musí se naučit nepovažovat svoje ženství za slabost a zjistit, že s opačným pohlavním se nemusí bojovat, ale naopak se mohou docela hezky doplňovat. Od otce se naučí, proč jsou muži pro život dobří.

Na zájem dětí o sport a pohyb má vliv především rodina

A kdy ve výchově dcera mnohdy zmůže otec více než matka? V pubertě, respektive ve věku tak od 11 let. Dcera si v této době na otci zkouší první vztah s chlapem. Táta je pro ni bezpečný rytíř. V tátovi musí vidět člověka s respektem a úctou. Při hledání partnera pak ocení tuto naučenou toleranci – kde je ta hranice, kam až může zajít. Naučí se říct, že tohle už není pro mě dost dobré.

I když ji potrestá, má ji rád

Ani trestání není vztahově jednoduché. Je dobré dát najevo, že i když táta dceru za nějaký prohřešek potrestá, má ji pořád rád. Chování k dceři však nesmí být hrubé. „V sedmnácti jsem se vracela z plesu a doprovodil mě kluk, kterému jsem se líbila. Stáli jsme dole pod schody a držel se za ruku. Mezitím vyběhl táta, kde že se courám, a vrazil mi facku. Vzteky jsem běžela domů po třech schodech. První facka v životě! Dlouho jsem mu to nemohla zapomenout. Ranilo mě to. Můj hodný táta, kterého jsem zbožňovala, mi dal facku!“ vzpomíná Kateřina.

Jistý odstup od rodičů je ale časem důležitý. Jen tak dítě dokáže opustit pohodlné bezpečí domova, a vydat se hledat vlastní cestu.



Nepřehlédněte