S blížícími se komunálními volbami je čas bilancovat. Starosta města Ostrov Pavel Čekan mluví o důležitých městských projektech a investicích, o nedostatku bydlení a také o tom, proč by se město nemělo bát využívat úvěry.
Poprvé starostoval v letech 2010 až 2017. Před čtyřmi lety se Pavel Čekan do vedení ostrovské radnice vrátil jako místostarosta a posléze jako starosta. Rád za sebou vidí výsledky, to platí v osobních věcech i pracovně. A také říká, že co si člověk naplánuje, to by měl dotáhnout až do konce.
Který projekt vám v uplynulých čtyřech letech udělal největší radost?
Každoročně bylo mým úkolem připravit kvalitní rozpočet, to znamená vyjít z predikovaných příjmů i výsledků hospodaření z předchozích let, připravit výdaje a s nimi projekty a postupně je realizovat. A dařilo se nám. V rámci posledního roku to byla zejména rekonstrukce Domu kultury z 50. let minulého století. Každý, kdo se sem dneska přijde podívat, musí zatleskat tomu, jak se renovace a zároveň modernizace památkově chráněné budovy povedla. V celorepublikovém měřítku jde dokonce podle památkářů o naprosté unikum.
Kolik takto velkých projektů máte za svou politickou kariéru za sebou?
Tři. Rekonstrukci ostrovského zámku z doby, kdy jsem byl poprvé starostou Ostrova, rekonstrukci Císařských lázní, na které jsem se podílel jako zastupitel Karlovarského kraje, a nyní právě Dům kultury v Ostrově.
Co se naopak nepovedlo?
Ostrovští mají pocit, že je ve městě málo parkovacích míst, a pokud už nová město postaví, děje se to většinou na úkor zeleně nebo jiných veřejných ploch. Dávám jim za pravdu, tohle opravdu není ideální. I když to není levné řešení, město by mělo postupně přistoupit k výstavbě minimálně dvou parkovacích domů tak, aby pokryly potřeby obyvatel v docházkové vzdálenosti.
Jak složité je takto drahé projekty financovat?
Dnešní doba je velmi hektická. Ministerstvo financí proto doporučuje, aby města nečekala, až si na drahé projekty plně našetří. To může trvat i léta. U projektů, kde se část peněz vrací, například formou nájmů z bydlení, tak dává smysl využít zvýhodněné úvěry. Pokud se totiž čeká příliš dlouho, může se stát, že ceny mezitím výrazně vzrostou a město už svého cíle nedosáhne. Proto by stálo za zvážení, zda by Ostrov neměl využívat například kontokorent, podobně jako to dělá Karlovarský kraj. Nejde o zadlužování za každou cenu, ale o flexibilní nástroj pro řízení financí a realizaci investic. Třeba právě do parkovacích domů nebo nového bydlení.
Je výhodné si půjčovat také u dotačních projektů?
Dokážu si představit, že město získá na svůj vybraný projekt padesátiprocentní dotaci. To znamená, že se mu půlka investovaných peněz jednoho dne vrátí. Bez obav by proto mohlo využít úvěr nebo kontokorent k realizaci projektu a po přijetí dotace by prostředky jednoduše poslalo zpět. Tím se nezatíží rozpočet a zároveň se realizace nebude odkládat, což je klíčové.
Dle aktuálních statistik bohužel pokračuje vylidňování Karlovarského kraje. Mladým se sem zkrátka moc nechce. Jak tomu pomoci?
Ostrov má zajímavou geografickou polohu, vhodnou jak pro bydlení, tak pro turismus. Máme zde dvě průmyslové zóny, které poskytují pracovní příležitosti, a také dvě střední školy, které připravují mladé lidi na další studium i praxi. To vše dává lidem možnost uplatnění i rozvoje. Horší je to aktuálně bohužel s bydlením. Město už má ale připravený projet nové čtvrti Vlečka. Projekt, v rámci kterého by se mohlo v proluce mezi starým a novým Ostrovem postavit na pět stovek nových bytů, ať už nájemních, družstevních nebo ke koupi. Pokud by část z nich byla určena jako startovací byty, byla by to významná podpora pro mladou generaci. Další rozvojové lokality jsou ve Kfelích a Květnové. To jsou soukromé developerské projekty, které začnou brzy nabízet zasíťované parcely i hotové rodinné domy.
Jak moc je za vás těžké udržet zdravý rozpočet města s ohledem na turbulentní dobu, ve které žijeme? Spí se vám dobře?
Nechci to zjednodušovat, ale často stačí používat prostý selský rozum. Od roku 2010 jsme se jako město nikdy nedostali do vážné finanční krize. Naopak všechny naše rozpočty končily přebytkem, často kolem 130 milionů korun. Samotný rozpočet města navíc v poslední dekádě výrazně narostl. Z částky přibližně 550 milionů korun v roce 2017 na dnešních téměř 750 milionů. Město tak hospodaří s dostatečnými fi nančními prostředky. S ohledem na to by se nemělo bát investovat. Ostrov musí růst.
V čem vidíte rozdíl mezi svým prvním a druhým starostováním?
Dnes je všechno mnohem rychlejší a složitější. Projekty, které město zadává, rychle zastarávají a co platilo včera, už je dneska jinak. Proces schvalování a „štemplování“ ale zůstává stejně pomalý, což situaci ještě více komplikuje.
Dvacet let čekají ostrovští na dostavbu místní základní umělecké školy. Projekt už je takzvaně pod střechou, má staveb ní povolení a na podzim by se mělo kopnout. To je nyní vaše priorita?
Rozhodně. Je to pro mě téma i velmi osobní, protože jsme začali projekt přístavby připravovat už v roce 2016, ale tehdy k realizaci nedošlo. Nyní máme šanci projekt dotáhnout až k podepsáním smlouvy s dodavatelem. Škola by tak do tří let dostala nové učebny, a hlavně velký koncertní sál, který akutně potřebuje. Přestože dětí ubývá, ostrovská ZUŠka má stále plno a v posledních letech ji každoročně navštěvuje na 800 žáků.
Jak vidíte Ostrov za deset let?
Já si myslím, že pokud se podaří dostavba ZUŠky nebo realizace projektu Vlečka, Ostrov se může omladit. To znamená, že by se mohl podobat Ostro vu tak, jak si ho ze svých dětských let pamatuju já. V 60. letech měl Ostrov věkový průměr 25 let a byl jedním z nejmladších měst v tehdejším Československu. Přicházeli sem mladí, zakládali tady rodiny… Takovou já mám o Ostrovu za deset let představu. Že se o něm i díky realizaci projektu Vlečka bude zase mluvit jako o městě mladých.
