Na místě, kde sovětský režim vězel tisíce politických vězňů, pracují poprvé v historii archeologové. Tým ze Západočeské univerzity v Plzni zahájil výzkum pozůstatků tábora Stěplag u kazašského města Žezkazgan, konkrétně ve vesnici Těrekty. Jde o první archeologický výzkum tohoto druhu v jakékoli postsovětské zemi, jak potvrdila mluvčí univerzity Andrea Čandová.
Stěplagem prošlo mezi lety 1948 a 1956 více než 20 000 převážně politických vězňů z Ukrajiny, Pobaltí a dalších zemí. Mezi nimi bylo i dvacet Čechoslováků. Výzkum plzeňské filozofické fakulty probíhá ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje patnáct let a na jejíž expedici z roku 2021 projekt navazuje.
Už první dny v terénu přinesly překvapivé zjištění. Vedoucí archeolog Pavel Vařeka popisuje, co se týmu podařilo zdokumentovat: pozůstatky ženského i mužského tábora, velitelství, zázemí strážných, hospodářskou zónu, kde vězni vykonávali nucené práce, a také zapomenutý hřbitov obětí. Část staveb stojí dodnes.
Zásadní otázku ale otevřely nalezené skleněné lahve. Předseda organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek upozorňuje, že veškerá odborná literatura uvádí zánik Stěplagu v roce 1956, jenže lahve nalezené přímo na místě nesou dataci mezi lety 1959 a 1961. Výzkumníci navíc vypátrali nejstaršího žijícího obyvatele Těrektů, 78letého Mizambaje Bralina, který se do vesnice přistěhoval v roce 1959. Podle jeho svědectví tam tehdy stál ženský tábor stále plný vězeňkyň z Pobaltí.
Bralin výzkumníkům pomohl upřesnit rozmístění budov i každodenní realitu tábora. Na nekompromisní ostrahu poukazují nalezené nábojnice. „Ženy tam drželi jako zvěř,“ řekl podle Vařeky pamětník.
Výzkum vzbudil zájem v místních akademických kruzích. Na projektu se podílejí historici z Žezkazganu, Buketovy univerzity v Karagandě a archeologové z Margulanova archeologického ústavu. Kazachstán výzkum aktivně podporuje, což Černoušek staví do přímého kontrastu se situací v Rusku: „Putinův režim se snaží vymazat historii gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru a mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje.“
Plzeňští archeologové mají s výzkumem komunistických táborů vlastní zkušenosti z Jáchymovska. V Kazachstánu však poprvé stojí tváří v tvář originálnímu sovětskému gulagu, jehož poslední kapitola zřejmě nebyla dopsána tak, jak se dosud věřilo.
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
