gulag
Výstava Židé v gulagu. Osudy a vzpomínky lidí, kteří zažili peklo
Ve vestibulu radnice Prahy 4 je až do 14. května k vidění výstava „Židé v Gulagu“. Ve spolupráci s městskou částí Praha 4 ji pořádá Ústav pro studium totalitních režimů.
V boji proti pavědě přišel o život. Tak to chodilo za Stalina
Přední ruský a sovětský biolog, genetik a chemik Nikolaj Ivanovič Vavilov (25. 11. 1887 – 26. 1. 1943) cestoval po světě a zůstával v kontaktu se západní vědou. Jenže Stalin si oblíbil jeho konkurenty, zejména pak Trofima Lysenka, kteří mu slibovali biologicky nereálné zázraky. Likvidace Vavilova pak byla jen otázkou času.
Z nadšené komunistky udělal gulag zarytou antikomunistku. Přežila i koncentrák a mohla tak podat unikátní svědectví
Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.
Stalinova smrt pomohla milionům lidí, jeho ostatky skončily pod hromadou betonu
Původně ovšem jeho nabalzamované tělo spočívalo na místě nejčestnějším, v mauzoleu vedle stejně ošetřené tělesné schránky V. I. Lenina. Vydrželo tam ale jenom osm let.
Za svou odvahu zaplatil životem. Říkat pravdu o SSSR se nevyplácí
Těžko věřit tomu, že před 2. světovou válkou i krátce po ní neměl tzv. „západní“ svět obecně ani ponětí o tom, jak hrozné poměry panují ve stalinském Sovětském svazu, o hladomoru na Ukrajině nebo gulazích. Průlom v tomto ohledu nastal až díky jednomu sovětskému emigrantovi.
Když se z války vytratí rytířství. Německé letecké eso Sověti mučili a odsoudili do gulagu
Válečná bilance Ericha Alfreda „Bubiho“ Hartmanna je opravdu impozantní. Za druhé světové války absolvoval 1404 bojových letů, svedl 825 vzdušných soubojů, sestřelil 352 nepřátelských letadel, z toho 345 sovětských, a šťastně 14x nouzově přistál. Přátelé mu říkali „Blonďatý rytíř“, nepřátelé „Černý ďábel“.
Zřejmě psychopatický Maxim Gorkij miloval bolševické represe a možná se stal i jejich obětí
Dodnes totiž není objasněna příčina jeho úmrtí. Jistě, otravu nikdo neprokázal, ale vládní agenti nemají ve zvyku po sobě nechávat stopy. Bolševický spisovatel možná začínal být pomalu nepohodlný i samotnému bolševickému režimu. Copak je normální psát třeba o „sadistické krutosti, vlastní ruskému lidu“?
Jak sovětská revoluce požírala své děti. Tragický osud nevinného lékaře a komunisty
Zhruba od roku 1905 se v Rusku začalo rozvíjet revoluční hnutí, které vyvrcholilo Velkou sovětskou říjnovou revolucí v roce 1917. Na tomto „revolučním kvasu“ se podíleli tisíce komunistů, z nichž desítky potom bojovali o ta nejvyšší místa. Mnohé z nich to stálo život.
Cholera, mor, mravenci, Trumanovi spojenci. Nebyli sami. A my je nemohli vystát
Volební období amerického prezidenta Harryho S. Trumana (8. května 1884 – 26. prosince 1972) připadlo na začátek studené války. V té době byl u nás prezentován jako ten nejhorší imperialistický škůdce, který se neštítí ani biologických zbraní. Teď už víme, že všechno bylo trochu jinak…
Na svědomí měl tisíce životů, přesto byl oblíbenější než Stalin. A také na to doplatil
Sovětský revolucionář Sergej Mironovič Kirov patří mezi další význačné osobnosti období, kdy se v SSSR po revoluci dostali k moci bolševici. Vládu si dokázali udržet jen díky teroru, který zavedli. Ale bojovali i mezi sebou, skrytě, zákeřně a hlavně nemilosrdně. Kirov v tomto boji prohrál.
Memel nebo Klajpeda, osud tamních obyvatel byl tragický za Němců i za Sovětů
Jde o jediný litevský námořní přístav v Baltském moři s pohnutou historií. V tzv. Východním Prusku ho založili němečtí rytíři, ale po 1. světové válce o něj Německo přišlo. Opět si ho na čas přivlastnilo až za Hitlera, 22. března 1939. Osud Klajpedy je do jisté míry podobný i tomu našemu.